Erotické povídky

Kamenné tváře

Bylo takové období, kdy nás s přáteli uchvátilo pořádání karetních večerů. Tyto pánské dýchánky se odehrávaly v jedné malé klubovně stranou všeho ruchu, abychom mohli cele propadnout karetní vášni.

Jednou však došlo k menšímu nedorozumění. Chyběl nám čtvrtý do hry a tak jsme oslovili jednoho známého, o kterém jsme věděli, že si také rád zahraje. Na naši nabídku s potěšením kývnul a dorazil ve stanovený den i čas na určené místo. Nějak jsme mu ale asi opomněli říct, že se jedná o večer bez dam, které ve hře jen rozptylují, protože s sebou vzal svoji manželku.

Ta byla v krátkých černých přiléhavých šatech a botách na vysokých podpatcích opravdu velice krásná, ale v naší pánské klubovně působila jako bílá vrána mezi havrany. Ve výstřihu se jí blyštěl jakýsi pohanský talisman, vlasy svázané do jednoduchého drdolu, takže nechávaly vyniknout linii jejího štíhlého krku, které přímo svádělo sledovat až do výstřihu přeplněného pečlivě vypasovanými prsy. Ještě jsem si počkal, až se otočí, abych viděli i její zadeček. I ten na mé stupnici ženské krásy obdržel 10 bodů s deseti možných, stejně jako pečlivě namalovaný obličej se smyslně masitými rty.

Jmenovala se Alena a zřejmě byla podstatně inteligentnější, než její muž, protože jí při pohledu na pánské osazenstvo okamžitě došlo, že se dnes večer nejedná o večírek společenský. Snažila se proto držet zpět a jen zřídkakdy něco prohodila s někým z nás. Upíjela při tom šampaňské a dívala se do očí takovým způsobem, až mi vždy zabrnělo v kládě. A nemyslím, že jsem byl jediný. Atmosféra začala houstnout vášní, a ne jen tou hráčskou.

Alena byla nervózní z toho, že se tak fatálně spletla ve výběru večírku a zaháněla svoji nervozitu poněkud nestřídmou konzumací šampaňského. To ji naopak rozpalovalo, stejně jako přítomnost čtyř mužů, kteří ji mlčky svlékali každým pohledem. Při hovoru si pak, snad nevědomky, dlaní třela šíji či holé paže. Taktéž jsem ji několikrát přistihl, jak si některého z nás prohlíží a při tom si slabě hryže ret, jakoby něco přemáhala.

Zasedli jsme ke karetnímu stolu, hovor utichnul a krom šustění karet byl slyšet jen klapot Aleniných podpatků. Obcházela kolem a zvídavě nám nahlížela do karet. Nejdříve z uctivé vzdálenosti, posléze si však stoupala a nahýbala čím dál blíže nad každého z nás. Nakonec se domáhala pozornosti tím, že nám pokládala ruce na ramena a při zkoumání karet se dotýkala tváří tváře. Nádherně voněla směsí jakési těžké vůně a lehkého šampaňského.

Když se dotýkala mě, běhal mi vzrušením mráz po zádech a penis mi v kalhotách doslova řval o vysvobození. Neméně vzrušující byl pohled na Alenu, kterak se lascivně otírá o mé karetní společníky. Všichni jsme tupě zírali do karet a třásli se na Aleniny doteky. Její hlazení bylo čím dál odvážnější. Dlaněmi jezdila po hrudi, břichu a stále níž. Nakonec každému z nás prohnětla přes kalhoty koule, přičemž se, zjevně spokojeně, popásala na našem vzrušení. Snad jen přítomnost jejího manžela, kterému se věnovala stejně jako ostatním, nám bránila vrhnout se na ni.

Zatím nám stále víc hučelo v koulích a krev pulzovala ve spáncích. Na Aleně bylo vidět, že má chlapy ráda. A ty nadržené obzvláště. Ladně, jako kočka, si klekla na všechny čtyři a vlezla si mezi nás pod stůl. Vzápětí byly slyšet zvuky čtyř postupně rozepínaných poklopců. Pak už se do ticha místnosti ozývalo jen Alenino mlaskání při kouření našich ocasů. Brala si je do úst na přeskáčku, jak ji zrovna napadlo. Snad to pro ni ani nebylo kouření, ale ochutnávaní čtyř nadržených chlapů, kteří stáli v pozoru jen pro ni. Alespoň ten můj určitě. Silně ho sála od kořene po špičku, přičemž její jazyk kladl důraz na dráždění uzdičky. Zatímco při pokru se nám zachovat kamenné tváře dařilo, teď tomu bylo naopak. Sice jsme se snažili ovládat, nicméně každému občas nějaký vzdech ujel.

Netrvalo dlouho, udělaly si mi mžitky před očima a můj ocas začal odměňovat Alenina ústa bohatou dávkou semene za jejich vzornou péči. Moji přátelé se jeden po druhém udělali nedlouho po mně.

Alena vylezla z pod stolu nenuceně, jakoby se jí tam jen zakutálela pětikoruna. Každému z nás věnovala ještě jeden dlouhý pohled, ve kterém nám děkovala za bohatou nadílku mrdiny a my jí za nejlepší vykouření, jaké jsme kdy zažili. Pak se opět chopila šampaňského a my karet.

Sex po telefonu

Speed seznamka

Nadržené ženy a dívky z tvého okolí, které chtějí sex a mají zájem se s Tebou seznámit. Brunetky, blondýnky, zrzky, stíhlé i baculky. Rozvedené perverzní maminy i nadržené osmnáctky. Volej a diskrétně si vyber dle svých požadavků tu pravou pro reálné rande! Nebo jednoduše zavolej, podej si inzerát a nabídni svůj profil tisícům dívek, které tě pak mohou kontaktovat! volej 909 555 555 a po vyzvání zadej tajný kód 500

Povídky ve stejné kategorii Mix

Už jsem myslel, že letošní Vánoce budou stát opravdu za prd. Poslední kámoš odmítnul se mnou jet na horskou chatu, kde jsme původně měli trávit svátky celá parta. Všichni se nakonec vymluvili, že se těšili na zimní radovánky, ale když není sníh, tak nemá vůbec cenu jezdit na hory. Vůbec jsem jim nedokázal vysvětlit, že to tam budeme moct strávit nějak jinak, ta chata měla dobře zásoběný bar, mohli jsme podniknout nějaké túry nebo zajet do nedalekých měst s různými wellness aktivitami. Ne, prostě...

Slečna si všimla, že na ni řidič autobusu pořád civí. Ani to nijak nezakrýval, jeho oči byly přes zpětné zrcátko doslova přilepené na jejím těle. Nejdřív si toho slečna snažila nevšímat, jenže řidič se ani nesnažil být jakkoliv nenápadný. Přímo si ji prohlížel a očima ji svlékal. To poznala podle toho, jak mhouří oči nebo jak zrychleně dýchá. Proto ji to začalo zajímat mnohem víc. Lichotilo jí to… Co na ní vidí? Vlastně je docela hezká, všichni to říkají… Řidičovi bylo kolem padesátky, ale taky ...

Cestování vlakem mám rád. Člověk jen tak sedí, kouká z okna a prohlíží si krajinu nebo se může bavit s cizími lidmi, které zrovna potkal, s nimiž ho spojuje jen náhodou vzniklá společná cesta. Jako student jsem musel jezdit často, vícekrát denně, mnohdy i o víkendu. V té době jsem cestování vlakem nenáviděl, protože ve mně evokovalo hlavně školu. Nyní, když už ve svých brzkých třicátinách pracuji a jezdím vlakem jen výjimečně, na tuto dobu rád nostalgicky vzpomínám.

Jednou jsem však zažil cestu...