Podrobnosti o povídce:

  • Kategorie: Mix
  • Vydáno: 18. srpen 2022
  • Autor: Skálinka

Související povídky:

zpět na povídky

Erotické povídky

Plavení hříbat 2

Kolem pozvolna dohasínajícího táboráku bylo mírně napjato. Pět zbylých a stále ještě čilých dívek se bavilo svými příhodami ze začátků sexuálního života, tedy s výjimkou Jarči, která hltala příběhy spolužákyň a krvavě jim záviděla jejich “bohaté“ zkušnosti. Ona většina dívek se s nějakým sexuálním harašením, nebo přímo začátečnickými počiny, ve svých patnácti v nějaké podobě setkala. První dvě povídání toho byla dokladem. A nešlo o příběhy ze včerejška.

Další povídání přerušil příchod paní učitelky, se spokojeným výrazem ve tváři. On takový hajný z opuštěné hájenky, pravidelně trénovaný vlastní ženou a tu a tam i nějakou chatařkou, která potřebovala zásobu dřeva na chladnější dny podzimu, žije na zdravém vzduchu, má dost pohybu v přírodě, občas i na cizím těle, dovede se zanedbávanou kundičkou pravé divy. A to před chvílí předváděl měrou vrchovatou. „Holky, pro ty co to ještě nezvládly, vyhlašuji noční koupání !“ dělala paní učitelka z nouze ctnost, neboť nutně potřebovala spláchnout ze svého těla zbytky pana hajného. Dívkám se to zdálo jako výborný nápad a ochotně se k nim přidalo i pár těch, které ještě tak moc tvrdě neusnuly a vylezly ze srubů.  Všechny šly na pramáti Evu, dokonce nediskutovala ani Jarča, která ještě odpoledne nechtěla odložit ani podprdu. Tma byla milosrdná. V odlescích čerstvě přiloženého táboráku se rozběhlo asi deset svižných, úplně nahatých těl a za značného rambajzu hokly začaly řádit ve vodě. Paní učitelku ovšem obklopovaly mrákoty, protože si pozdě uvědomila, že vlastně nemá zajištěn nějaký dozor a plavčické služby. Tak jen mezi pokradmým umýváním zbytků spermatu ze svého mezinoží, se snažila počítat hlavy a spíše odhadovala, že asi budou všechny. Ono ostatně v rybníku bylo mělko a člověk přestával stačit někde dost daleko od břehu.

Ukládání rozdováděných dívek zabralo něco víc času, ale nakonec se ocitly, tu po jedné, tu po dvou, ve svých spacácích na tvrdých pryčnách. Nekompromisní – zhasnout a spát – bylo vyslyšeno bez protestů a skoro okamžitě. Jen Žaneta si ještě před usnutím promýšlela, co by asi mohla říct Jarče, kdyby se jí taky zeptala, kdy byla poprvé svlečená před klukem. On to totiž poprvé vůbec nebyl kluk, ale pán téměř trojnásobně starší, než byla sama. Začalo to máminým odjezdem na čtrnáctidenní školení do Německa a Žanetiným stěhováním na tu dobu k tetě, mámině mladší sestře. Nebylo to žádné drama, jen do domečku o dvě ulice dál. Nebydlela tam sama, ale se svým přítelem, váženým místním podnikatelem a říkalo se, že i pěkným pracháčem. Zasmála se tomu slovnímu spojení. Jaký byl pracháč, to tušila jen z doslechu od drben, ale pěkný mužský byl. I když už kolem čtyřicítky, což pro ni bylo ve čtrnácti, na začátku devítky, někde mezi dinosaury a mamuty. Ale s tetou, kousek po třicítce, si docela rozumněly.

V prvních dnech se k sobě chovali tak nějak neurčitě, i když chtěl, aby mu tykala a říkala křestním jménem, spíš ho oslovovala, pokud už musela, bez vykání, ale i tykání, občas skončila u familiárního strejdo. Ostatně moc nebyl doma, pořád měl někde nějakou práci, takže se bavila hlavně s tetou. Až do toho večera, co oznámil, že je čeká společenský dýchánek s obchodními partnery, na kterém musejí zářit, jako hvězdy na obloze. Teta asi byla zvyklá a měla na to připrevený šatník. Horší to bylo s Žanetou. Pár ne příliš dlouhých sukýnek doma měla a nějakou, podle ní lepší halenku taky. Ovšem když zašly do bytu s tetou, zjistila, že graderoba silně nevyhovuje strejdově představě a zvyklostem. Když teta prošla i rezervu jejího prádla, řekla : „Holka, holka, to budeme muset vzít z gruntu. Co kdybys měla s námi jet třeba do Prahy do divadla ? Abys tam nevypadala jak chudá německá turistka. Ty choděj do národního v manžestrákách a svetru. A už jsi ve věku, kdy by ses měla oblíkat jako ženská. K lepším šatům i odpovídající prádlo. Ne nějaké navrch huj a vespod fuj ! Co když zakopneš na schodech a vyhrne se ti sukně ?“

Jako každá holka, nákup oblečení Žaneta milovala. I když je pravda, že s mámou, s jedním platem a občasnými tátovými alimenty, na nějaké velké vyskakování nebylo. Někdy to řešili Vietnamci, zvlášť když reagovali na současné módní trendy rychleji, než místní obchod s textilem. Ale hlavně nenakupovaly u stánků. Protože tam se dalo špatně zkoušet, tedy pokud nechtěla na ulici předvádět své půvaby a spodní balení. Teta směřovala jinam. Do butiku jen sem tam Žaneta nahlídla s dalšíma holkama, záleželo která prodavačka tam byla a jakou měla s mladými slečnami trpělivost, protože ceny byly obvykle nad úrovní stavu jejich peněženky. V tomhle dražším butiku prodavačky tetu zřejmě znaly a asi tady už musela dost utratit, protože kolem ní kroužily s milými úsměvy a mohly se samou laskavostí přetrhnout. Šatů přebraly slušnou hromádku, protože její velikost odpovídala nejpoužívanější velikosti mladých a štíhlých dam. Nakonec se teta nemohla rozhodnout a tak vzaly jedny úplně jednoduché bílé, prodavačky a teta jim říkaly pouzdrové a druhé v podstatě taky bílé, ale s bleděmodrými květy a širší sukní. Dole tmavšími a většími, nahoře světlejšími a menšími. Ramínka byla širší, výstřih špičatý, takže prsa jí v tom vynikala daleko víc, než v tričku. Samotřejmě ji zajímalo, kolik taková krása může stát, zvlášť když jsou dvoje, ale teta jen pípla kartou a šly dál na prádlo. Čekala něco sice pěkného, ale cenově rozumného. Když nakoukly do výlohy, protočily se jí z těch čísel panenky. To snad teta nemůže myslet vážně, nebo uvnitř mají i něco za normální ceny. Její podprsenka za skoro dvě stovky z košíku s prádlem z Lídlu vůbec nevyladala špatně. Ovšem když jim prodavačka, rovněž velmi ochotně, začala předvádět jejich nabídku, málem se za to, co měla na sobě, zastyděla. Tohle bylo něco !

Žanetina začínající béčka nepotřebovala žádné tuhé opory a tak se vybíralo jedna radost. Nakonec to byly zase dvě, takové pavučinky, mírně průhledné, pod bílé šaty bílá, pod květované v jemné broskvové. K tomu promptně prodavačka vylovila několikatery kalhotky ve stejné krajce i barvě. Žaneta si myslela, že už mají všechno a můžou jít. Teta ji zadržela. „Prosím tě, a co punčochy ?“ Přece nemůžeš chodit jako spoprtovkyně na plavecké závody.“ Punčocháče v tělové barvě a jedny trochu kouřové, to doma měla. Tady jí ovšem prodavačka podala jen jednu punčochu. Panebože, to jsou snad opravdické samodržky ! Opatrně si ji nazula a upravila na noze, pak druhou. Sice se trochu před oběma ženami styděla, ale co, teta je teta a prodavačka to musí vidět každý den mockrát. Tak co. Ovšem překvapení nebyl ještě konec. Prodavačka sáhla do regálu a rozbalovala něco, co ještě nikdy pořádně z blízka neviděla. Teprve když to rozdělala celé, zjistila, že jde o podvazkový pás. Jeden bílý, druhý broskvový a vypadaly skoro jako ze soupravy s prádlem. Sice na sobě měla svoje obyčejné kalhotky, co si brala ráno do školy a podprdu, takový ten tvrdý betoňák za sto osmdesát, ale to jí nebránilo se chvíli nakrucovat před zrcadlem. No tohle je něco ! Škoda že to nemůže předvést holkám. Musí si to zkusit vzít, až se budou převlíkat na tělocvik.

Ověšeny taškami a balíčky jak vánoční stromeček, se vydaly domů. Tam ji teta zahnala do koupelny  a začala se věnovat jejímu účesu a vzhledu. Ne že by občas nepoužila nějaké šminky. Ale ve škole to učitelky neviděly rády a máma jí také hubovala, že na tohle má ještě čas. Teta ji taky nemalovala jak obrázek od národního umělce, ale jen trochu vylepšila řasy, rty a napudrovala pleť. K tomu si pohrála kulmou s vlasy a když ji obrátila k zrcadlu, nemohla se poznat. „No a teď přidáme  oblečení.“ Nejprve zkusily ten bílý komplet, co byl skoro ke krku. Tohle bylo to ono. Ze zrcadla na ni hleděla mladá dáma, svěží a krásná, jak jen může necelých patnáct být. Do toho se teta převlékla taky, komplet, včetně prádla a punčoch. Jen se posadily v obýváku, zarachotily klíče v zámku a strejda byl doma. Přišel je poztdravit, ale slova mu zmrzla v ústech. Sebevědomý podnikatel začal koktat jak nezletilý student, protože tohle nečekal. Nakonec tetu pochválil, že takhle nějak si to představoval.

„A to ještě nevíš, co máme pod šaty !“ Teta vzala lem sukně a odhalila kousek stehna, až se objevila krajka punčochy. Strejda polkl. „Neříkej Žanet, že máš taky samodržky !“ Copak o to, byla na ně náležitě pyšná. Ale předvádět se chlapovi ? „Nedělej, že se stydíš. Jednak jsi už velká holka a když přijdeš domů v kraťáskách, nemyslíš že je vidět z tvého stehýnka víc ?“ řekla teta. No to byla pravda. A proč by se měla stydět za punčochu, když tady mívá nohy celé holé ? Aby nevypadala, chytila lem sukně a vystavila obě nohy zaráz, až byly vidět přezky podvazků. Možná i kousek kalhotek. Byly pěkné a chtěla se s nimi někomu pochlubit a nikdo jiný tady nebyl. A účinek byl úžasný. Kdyby byl strejda o nějaký rok starší, možná by si i zaslintal. Takhle jen zažíval nával energie, naštěstí, protože většina krve se promptne stěhovala do podbřišku a začala topořit příro. Tak aby neomdlel z jejího nedodstatku v mozku.

„Tohle byla ta první paráda, ještě máme jednu, aby sis mohl demokraticky vybrat, co se ti líbí víc,“ informovala teta a začala Žanetě svlíkat šaty. „Půjdeme vedle, abys nám nekoukal do dílny a uviděl tu nádheru až v celku.“ Strejda si už větší neuměl představit, než skoro patnáctileté tílko v krajkovém jemném prádle. Ale ženské odcupitaly a za pár minut se, po převlečení a přečesání, objevily v druhých květovaných šatech. „Prádlo je pod tím to samé ?“ zeptal se strejda. „No dovol, copak jsme nějaké cuchty ?“ opáčila teta. Žaneta pochopila a vyhrnula lem sukně zase dostatečně vysoko, aby byly vidět lemy punčoch, tentokrát v jemně broskvové, i když na punčochách to vypadalo, že jsou jen tělové. A podvazkový pás ve stejném odstínu jako punčochy a kalhotky.

Žanetě začala vynechávat představivost a začala upadat, po náročném dnu, do říše snů. Takže už si ani nevzpomněla na  ten veliký úspěch, kdy se všichni tři dostavili na společenský večer, jak kolem ní kroužili všichni přítomní muži s neskrývaným zájmem o její půvaby, jak si dala skoro tři skleničky sladkého a voňavého vermutu, až ji začala teta brzdit, doma se pak rozdováděné rozhodly strejdovi předvést opravdický striptýz, po kterém mu nahatá děkovala a dala pusu na pusu, až ji teta musela zahnat do jejího pokojíku spát. A poprvé mu taky zatykala a řekla Karle.

Ráno bylo jako objednané z katalogu cestovní kanceláře. Dívky se v přírodní kráse pomalu trousily z obou srubů, snažily se alespoň prsty přihrábnout rozježené vlasy a po chvíli odkládaly na sluníčku mikyny a teplákové bundy. Ty nejšikovnější uvařily s paní učitelkou kotel čaje, pro většinu vrchol kuchařského umění. Zuby si čistily vodou z petek a nakonec se začaly trousit k rybníku. Málo která se zdržovala hledáním plavek a tak okolí prozářily dívčí půvaby. Nezávislý pozorovatel by zjistil, že neexistuje nic přirozenějšího, než houf slečen nahoře i dole bez u vody. Jejich dovádění vyrušil příjezd pana hajného. Některé se chtěly na plném slunci stydět, ale no co, včera už je stejně všechny viděl. Tak ty stydlivější chodily alespoň v kalhotkách.

Pan hajný holky moc neokukoval, věděl, že když si počká, tak se dočká. Začal svoji misi, tedy uklohnit něco k obědu v kotli na ohništi. Samozřejmě to byla varianta na jakýsi guláš a podídlely se na ní skoro všechny holky. Dokonce některé z nich uměly i oloupat a nakrájet cibuli. Paní učitelka zatím začala připravovat soutěž, trochu pořádanou pro pana hajného, mis podprsenka. Ono to daňčí maso v guláši není zadarmo a něco za ně musejí přinést. Guláš za občasného promíchání vesele pod pokličkou pobublával, voněl, až se sliny sbíhaly. Ve srubech zatím probíhaly horečné přípravy, protože oblíct podprdu zase není taková práce. Ale co ten ksicht v přírodní kráse, umytý v rybníce ? U těch prozíravějších se našlo v báglu pár šminek a tak se vylepšovalo, co to šlo. Jen chybělo něco na vlasy. Kůlmu žádná  neměla, natáčky taky ne a stejně by to bylo na nic, protože elktrika nebyla. Tak pomáhaly jedině gumičky spasitelky, kterými se snačily vytvořit culíky a ohony.

Přehlídka proběhla ještě před obědem. Do pasu decentně v krátkých sukýnkách anebo kraťasech, nahoře moc na výběr nebylo. Jen co si vzaly na sebe. Výjimečně to byly nějaké parádní kousky prádla, spíš jen sportovní podprsenky a takové ty na všední den. Ovšem i tak byl pan hajný spokojen. Takovou hromadu svěžích dívčích kopečků jen tak často člověk nevidí.  A všechno nakonec skončilo hromadným striptýzem a úprkem schladit se do rybníka. Frontu s ešusy na guláš stály všechny ještě mokré, se stopořenými bradavkami z chladivé vody a drobnými kapičkami na nich. Po obědě následovalo rozdílení cen. Protože se porota nemohla ujednotit na pořadí, dostaly od pana hajného kornout zmrzliny z autochladničky všechny.

Po obědě byl vyhlášen polední klid. Většina holek moc neprotestovala a uklidily se na své pryčny ve srubech, protože tam byl příjemný chládek a přítmí. Paní učitelka organizovala pořádek, vedla diskuse vevnitř a pan hajný zůstal u dohasínajícího ohniště se zbytkem guláše sám. Než se stačil pořádně rozhlédnout, přišourala se k němu jedna z plochoprsých dorostenek – Jarča. „Víte, já jsem se vás chtěla na něco zeptat. Ale je to takové dost osobní,“ začala.  Pan hajný ji ujistil, že klidně, protože jeho dceři je už šestnáct (měl dva kluky na základce) a bavili se o lecjakých problémech života. „Víte, já mám moc malý prsa a kluci se mi tak trochu dost vyhýbají. Myslíte, že jsou tak odporná ?“ Od soutěže byla stále ještě nahoře bez, takže nemusela nic vysvětlovat, ani extra předvádět. „Pojď ke mně blíž,“ přitáhl si ji pan hajný až těsně k sobě. „Jde o to, jak ti fungujou. Můžu to zkusit ?“ a než se dočkal odpovědi, přisál se jí k jedné bradavce. Jarča jen blahem přivřela oči. Jazyk jí jemně olizoval a rty sály, až se jí začal svírat podbřišek. Trochu se vyděsila, protože jí jedna ruka muže sklouzla po těle mezi nohy, prst nabral nohavičku kalhotek a pohladil pod ní holou kundičku. Byla už mírně rozbrnknutá a tak dotyk na poštěváčku doprovodila hlasitým vzdechem. Uklidnila se, protože prst směřoval do míst, kde jí působil blaho a ne dovnitř dírky, kde samozřejmě měla nenačatou blanku. Pan hajný zkušeně vyjel ústy k jejím rtům a zkusil políbit. Ihned poznal, že pojem nepolíbená panna na ni pasuje úplně přesně. Ale byl to starší zkušený muž, tak si vážil toho, že může taky někdy v životě pedagogicky působit, nespěchal na ni, až pochopila, co se od ní čeká. Jarča držela a kdyby chtěl do ní, neprotestovala by. Zatím jen vedla bitvu dvou jazyků a dělalo jí to všedchno neskutečně dobře.

Když se panu hajnému zdálo, že Jarče bylo jakž takž dobře, i když to žádný velký výbuch supernovy nebyl, pustil ji z objetí. „Ještě se ti zdá, že jako ženská nefunguješ ?“ Odpovědí mu byly dvě slzičky, které ztékaly po její tváři a šťastný úsměv. „Někdy si brnknem a přijedeš, abychom na sebe měli víc času,“ a plácnutím po zadku ji propustil. Zasněně se zahleděl na vodní hladinu. Kdypak zase bude moct paní učitelka přijet s takovým houfem nádherných mláďat a předvést mu skutečné plavení hříbat ?

Sex po telefonu

Sex po telefonu - SimonaSimona

Sex mi není cizí a pokud máš pořádnou výbavu a žádný ostych, ukaž mi co v tobě je. Budu křičet slastí a přirážet jako šílená. Pak se mi vystříkej na kozičky a já to všechno slížu. Nebo si tě strčím do pusinky a vysaju tě do sucha? Zavolej a řekni mi, jak by se ti to líbilo?

Udělám ti to na
909 467 666
a po vyzvání zadej tajný kód 18

Pošli mi SMS ve tvaru SEXCHAT SIMONA text zprávy... na číslo 9095535


Cena hovoru je 60 Kč/min pro číslo 909 606 666 (max. délka hovoru 20 min),
46 Kč/min pro číslo 909 460 030 (max. délka hovoru 26 min),
resp. 55 Kč/min pro číslo 909 555 555 (max. délka hovoru 21 min).
Cena SMS je 35,-Kč. Sex po telefonu i SMS chat je určen pouze pro starší 18 let.
Provozuje Topic Press, info@topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Povídky od stejného autora

9. červen 2021, Skálinka

„Tak ty šmejde si chodíš píchat Týnu a kamarádi suší hubu. Že ti to není blbý !“ pronesl naštvaně Adam. Jonáš to bral tak nějak ležérně. Kristýnu, zkráceně Týnu, chodil obšťastňovat skoro každý den, protože její máma odjela po operaci žlučníku do lázní a žárlivý táta ji tam nechtěl nechat samotnou. Jelikož Týna byla jedináček, měli na tři týdny byt pro sebe. Jonáš jí byl vděčný za denně poskytnuté tělo, i když ji nějak extra nemiloval. To spíš ona jeho, ale taky nic moc. Nepatřila k největším...

15. září 2021, Skálinka

Čert ví, kde se tady ta maringotka vzala. Kdysi to v krajině nebyla až tak velká vzácnost. Bydleli v ní geologové, meliorátoři a kdo ví jací specialisté, kteří nemohli dojíždět pracovat z domova a nebo měli nepřetržitý provoz. Dnes už je to vzácnost. Přesto přistála za  vesnicí s čtveřicí ne příliš vyfešákovaných chlapů a vlečkou s nějakým asi vrtným zařízením. Nikoho to moc nezajímalo, s výjimkou starosty, který věděl, proč jsou tady  a rozvedené Anduly Dojáčkové, která už řadu let sexuálně str...


Povídky ve stejné kategorii Mix

16. červenec 2010

Tak to bude dnes den. Na oči sotva vidím, pička mě svědí, pysky jsou ještě naběhlé k prasknutí a poštěvák stojí jak vietnamský čurák. To bylo nějakých slibů od těch dvou fešáků, že si něco užiji, co ještě neznám a nakonec utekli a nechali mě rozdělanou jak konzervu. Ani mě neuměli pořádně ošukat, natož nějakou divočinu. Tak jsem si to už musela udělat dvakrát sama a teď mě čeká dát rychle do pořádku deset pokojů a povléknout čisté prádlo. Do oběda to musím mít hotové, protože přijede nový zájezd...

14. květen 2008, Fred
„Tak máme ve škole epidemii”. Těmito slovy mě ráno přivítal kolega matematik Křenek, když jsem vstoupil do kabinetu. „A že jsem si ničeho nevšiml, alespoň včera třídy nijak zvlášť nezely prázdnotou,” reagoval jsem zvědavě. „Je to chřipka, nebo něco vydatnějšího?“ S epidemiemi mám své zkušenosti, za těch třicet let, co jsem ve školství.
Před dvaceti lety dostala moje žena žloutenku. Hygienici mi dali 6 týdnů karantény. Do školy jsem nesměl ani náhodou. Přitom mi šel plný plat. Ředitel se mohl pom...
23. duben 2018

Když začala pracovat ve firmě, její posedlost Ivanem se ještě více prohloubila. „Nevím, co na tom slizkým hadovi vidíš.“, divila se její kamarádka. No ona to nemohla pochopit. Ivan byl její idol, její princ na bílém koni a jen málo se starala o to, jak moc si ho idealizuje. Navíc byla jednou z těch žen, které se dokázali zamilovat silně a bezhlavě. Stačil jí k tomu jediný úsměv muže jejich tajných snů. A Ivan věděl, jak na ni. To, že si svoji přitažlivost uvědomuje, bylo znát na první pohled z j...