Erotické povídky

Posezení u kávy 3

Když si to tak probírám zpětně, vlastně nevím, kde Jindra vzal ten lubrikační gel. Stála jsem předkloněná ve dveřích koupelny, opřená a futro a můj milenec mi tak nádherně klouzal v análku, že jsem ho chtě nechtě musela chválit a povzbuzovat, ať mi zadeček pořádně vyšuká. Byla jsem naprosto uvolněná, takže Jindra si po několika měsících škádlení konečně mohl vzít moji prdelku, jak chtěl. Tvrdě! Nadrženě! Divoce! Div se mi kolena nepodlomily.

Sakra, musím na to přestat myslet, už mám taky pěkně vlhké kalhotky, říkala jsem si asi po deseti minutách, kdy se Míla pořád nevracela a mně už u stolu začínalo být samotné trošku trapně, jak na mě číšník i někteří hosté dělali všeříkající gesta a posunky směrem k záchodům. A i zadeček mě trošku začal pálit, přece jen, napoprvé dostal dost zabrat. Naštěstí i Jindra byl natolik nadšený z toho, jak mu poslušně držím, že i jeho třetí výstřik mu nedal moc práce. Opíral se mi při něm o záda, jednou rukou mi drtil kozičky a druhou kmital po pičce. Těch pocitů už na mě bylo přespříliš a chtěla jsem se mu vykroutit, jenže to mi dovolil, až v momentě, kdy jsem se mu v náručí znovu udělala. Jak už jsem říkala Míle, tohle byl ten „čtvrtý div světa.“

Měla jsem dost. A jak tak koukám, Míla má taky pro tuto chvíli dost. Oblečení měla celé nakřivo, make-up rozmázlý a vlasy pocuchané, když si sedala opět k našemu stolku. „Uf, z nejhoršího jsem venku. A jestli mi teď řekneš, že to nebylo všechno, tak tě vlastnoručně uškrtím,“ smála se, zatímco před nás číšník stavěl sklenice skotské, které pro nás objednal její nabíječ.

Váhala jsem, jestli ji ještě bude zajímat, že jsem nakonec Jindru ještě vykouřila a vyhonila, aby bylo skóre dorovnané. To už jsme vlastně byli na odchodu, když si mě přivinul a pokryl mi nejen rty polibky. A já skrze bouli v jeho poklopci cítila, že v něm ještě něco jo. A dostala jsem na to hroznou chuť. „Ještě jsem si kněmu při odchodu klekla,“ sdělila jsem kamarádce v kostce. Ta se přestala přepudrovávat a vytřeštila na mě znovu oči. „Vykouřila jsem ho a pak si ho vyhonila do pusy. Měl tam toho ještě dost,“ mrkla jsem na Mílu. Kdyby dost. Jindra se sám divil, jak mi pusinku pěkně naplnil semenem. Přála bych vám vidět a cítit, jak se třásl a hleděl mi do očí, když jsem u něj škemrala, ať mě pořádně nakrmí mrdkou. A na druhou stranu ho popichovala prohlášením, že ode dneška mi musí šukat prdelku každý den. To vše a i další sprosťárny jsem na něj chrlila za stálého honění jeho ocasu.

To už ale vážně bylo vše a neměla jsem k tomu co dodat. Míla měla jen pár „vtipných“ komentářů a pak se svěřila, jak to proběhlo na záchodě. Tedy, vlastně mi jen sdělila, že ji ten borec suprově opíchal. Na můj dotaz, kdo to je, jen pokrčila rameny. „Ale mám jeho číslo, tak třeba to zjistím,“ zahlaholila rozverně.“

„Pojď, už vypadneme nebo tu všechny ošukám. Z těch tvých řečí teču jako nikdy.“ Ani netušila, jak mi mluví z duše. Ani jsme se nemohla odlepit od židličky. „Je čas, potěšit i naše drahé polovičky,“ mrka na mě spiklenecky a chvatně vyrazila z kavárny. Já za ní o dost pomalejším krokem a v duchu si počítala, jestli snad manželovi nebude stačit, když mu to udělám rukou. Měla jsem dost. Ale je pátek večer, to mám asi smůlu.

Sex po telefonu

	Baculka
	Jsem věčně neukojená baculka, která potřebuje perverzní šukání. Zastrč mi ho hluboko do kundičky a tvrdě na ní svým chlapákem dorážej. Anál mi dělá také velmi dobře a kouřit tvýho ptáka budu tak, že nebudeš chtít, abych někdy přestala. Udělám tě na 909 460 030 a po vyzvání zadej tajný kód 09 Pošli mi SMS ve tvaru SEXCHAT BACULKA text zprávy... na číslo 9095535

Povídky ve stejné kategorii Mix

Nepotřebuju se dívat kolem, abych viděla všechny ty lidi, co na mně visí očima. Jmenuji se Bára a nějaký ten rok si přivydělávám na diskotékách jako tanečnice u tyče. Mívám na sobě většinou něco přiléhavého, co všechny dráždí, ale nikdy jsem se nesvlékla a ani nebudu. Jen tančím a s tou tyčí se skoro mazlím. Moje pohyby lidem přijdou smyslné, dráždivé a sexy - už mnohokrát jsem to v jejich očích spatřila. Melodie a mé tělo jsou v dokonalé harmonii.

Někdy my myšlenky samy od sebe odplují někam j...

Sedím v přeplněným autobusu u okna a koukám ven na rozmoklou dlažbu. Začalo právě pršet a lidi prchaj před deštěm, strkaj jeden do druhýho. Všichni se snažej dostat do autobusu, ale tady vzadu už platí fyzickej zákon o neprostupnosti hmoty a chybí jenom málo, aby nastupující vytlačovali druhou stranou lidi uvelebený vevnitř. Řidič se snaží zavřít dveře, ale zdá se, že si někdo spíš nechá uskřípnout palici, než aby vylezl ven a počkal v dešti na další autobus.

Konečně se to povedlo a autobus se ...

Jo, Jůlinka… Stále jí tak říkám, i když už jsem v pořádně pokročilém věku. Mně je šedesát čtyři a jí o pár desítek let méně. Znám ji od malička, prakticky jsem si ji vychoval pro sebe, a od dětství ji oslovuju Jůlinko. Nikdy jsem nesklouznul k Julii nebo snad potrhlé Julče, to by mi prostě vůbec nešlo vyslovit. Spoustu lidí takový věkový rozdíl pobuřuje. Tedy v současnosti je to už docela v pořádku, ale na počátku to bylo mnohem horší. Sám jsem si připadal jako ten nejodpornější pedofil, ale pro...