Erotické povídky

Setkání plné emocí

Iveta seděla u stolečku v kavárně a nervózně pozorovala hodiny nad barem. Už bylo pět minut po šesté, potom deset minut… Ve čtvrt už se cítila tak nejistá a ponížená, že rázně vstala, chtěla zaplatit a co nejdřív odtud odejít. A právě v tu chvíli se hlučně otevřely dveře a Marcel vrazil dovnitř. Byl hrozně udýchaný a vyplašený, jestli tam Iveta ještě bude. Oba zůstali stát, jak kdyby do nich uhodil blesk. Ivaně se strašně rozbušilo srdce a krev se jí nahrnula do tváří. Sakra, říkala si, přece nejsem žádná malá holka, abych byla takhle nervózní… Ale stejně byla. Protože s Marcelem se viděli po letech.

Marcel vypadal, jako by nemohl uvěřit svým očím. Ivana začala být ještě víc nervózní. Bála se už předtím, že když se tak dlouho neviděli, tohle pro něj bude zklamání… Třeba mu bude připadat tlustá. Nebo stará. Ale pak se vzmužil, políbil ji na tvář a vydechl, že je moc krásná. Ivana s přivřenýma očima nasála jeho vůni a hned se jí vybavily všechny vzpomínky. Marcel byl její láska celé ty dlouhé roky. opravdová, hluboká, nefalšovaná. Jenže okolnosti jim prostě nepřály. Ivana ho totiž potkala v době, kdy se zrovna chystala na vdavky. Její manžel byl naprostý idiot a navíc despota, což v té době ještě nevěděla. Zbouchnul ji, takže nic jiného než svatba nepřicházelo v úvahu.

Marcel se jí dvořil, i když jí rostlo bříško, a pořád jí říkal, že jestli se rozhodne od toho tyrana odejít, on ji bude milovat a to děťátko vychová jako vlastní. Ivana pak hořce litovala, že to neudělala. Ale to byla ještě mladá a nechala se zmanipulovat svojí rodinou. Ti nechtěli ostudu a vnutili jí myšlenku, že žena se má zcela podřídit svému muži, navíc když čeká rodinu! Proto Ivana odmítla lásku, zůstala s manželem a pak se trápila. On navíc rozhodnul, že se odstěhují, takže Marcela za ty roky viděla jenom třikrát. Ale teď, když byla konečně rozvedená a nastěhovala se se svojí dcerou zpět do svého rodného městečka, snad nic nebránilo novému začátku.

Dlouho do večera si s Marcelem povídali. Bylo to stejně plné porozumění a citu jako tenkrát. Oběma jim zářily oči. Ivana cítila, jako kdyby se někde uvnitř ní rozpouštěl nějaký velký uzel, protože TOHLE byl chlap, se kterým chtěla strávit zbytek života… Když v kavárně zavírali, Marcel ji samozřejmě doprovázel domů. Dcera byla zrovna přes noc u kamarádky, takže Ivana udělala naprosto přirozenou věc – pozvala Marcela ještě na skleničku. A on šel moc rád. Ivana mu připadala nádherná, zralá a okouzlující a neskutečně ho přitahovala. Tahle chemie zesílená působením let byla vzájemná, každý dotek nebo závan vůně působily jako katalyzátory erotického vzrušení.

Ani nedošlo na celou lahvinku vína. Ivana byla neskutečně vyprahlá, co se týkalo lásky psychické a fyzické, a tak v ní Marcelovo objetí probudilo doslova šelmu. A jeho polibky byly neskutečné, sladké a naplňující. Oba se k sobě pevně tiskli, hladili se a drželi jeden druhého, jako by se nechtěli už nikdy rozloučit. Bylo to neco naprosto přirozeného a oba cítili, že takhle je to správně. Marcel s nesmírným potěšením potom Ivanu svlékal. Dělal to pomaličku, nebylo kam spěchat. Dal jí polibek snad na každý centimetr kůže. Ivana se celá chvěla. Marcel jí pak láskyplně olizoval bradavky a mazlil se s jejími velkými prsy a Ivana hlasitě vzdychala. Nikdy v životě se necítila takhle nažhavená. Mezi stehny jí sálalo dychtivé horko.

A když jí tam Marcel konečně, po báječné předehře, zajel rukou, stačilo jen několik speciálních pohybů, jen několik doteků poštěváčku, a už jí to tam v rozkroku skoro vybuchlo v tak silném orgasmu, že stěží lapala po dechu. Zaryla přitom nehty Marcelovi do kůže. Ale to ho vůbec neodradilo, naopak ho to přimělo k tomu, aby se na ni převalil a jeho vztyčený penis si našel její jeskyňku. Při tom splynutí znovu hlasitě zasténala a po tvářích se jí skoulely slzy. Bylo to prostě strašně silné. Začali se nádherně milovat, Marcelův ocas v její pičce jen klouzal. Jako dobře namazaný píst. Ivana žmoulala oběma rukama prostěradlo a byla celá v křeči, která se nedala uvolnit nijak jinak než jedině dalším orgasmem. Nikdy v životě neměla při styku víc orgasmů!

Marcel si ji potom láskyplně otočil, aby byla na bříšku, a strčil jí svůj úd do kundičky zezadu. Položil se na ni celým tělem a užíval si, jak je horká, jak se vlní, jak se poddává jeho přírazům. Trochu přitvrdil a začal přirážet intenzivněji. Nemohl se nabažit toho, jak pokaždé hekne a zanaříká. Líbal ji u toho na krk a dokonce bral její ušní lalůček škádlivě mezi zuby. A všechno tohle vedlo k tomu, že z ní za chvíli dostal ještě třetí orgasmus. Když tohle nádherné milování skončilo, Ivana celá zářila štěstím. Byla úplně uvolněná, takže se před ním procházela nahá naprosto bez zábran. Stále stejně okouzlující a navíc roztomilá.

Sex po telefonu

Veronika

Pro někoho je zakázané ovoce cestování, pro jiného nevěra a pro někoho já. Jsem pro většinu mužů zakázané ovoce, protože když jsem je už jednou měla v posteli, nemohli si to vynachválit a chtěli pořád a znova. Hledám tedy někoho, kdo má zkušenosti a ví co od sexu a hrátek chce. Miluju análek a svoji prdelku mám vždycky připravenou na pořádnou akci! Nenech mě dlouho nadrženou čekat a zavolej. Ozvi se mi na 909 467 666 a po vyzvání zadej tajný kód 52 Pošli mi SMS ve tvaru SEXCHAT VERONIKA text zprávy... na číslo 9095535

Povídky ve stejné kategorii Mix

Ivu jsem poznala na týdenním školení. Sdílely jsme spolu pokoj a  večer po přednášce jsme se skoro všichni sešli v baru, popíjelo se a povídalo a slovo dalo slovo a zjistila jsem, že je Iva z téhož města jako já a že máme spoustu stejných zájmů. I když jsme byly postavou velice rozdílné, já byla spíš hubená s malými prsy a Iva pěkně oplácaná baculka s kozama jako hrom, zjistily jsme, že obě holdujeme nezávaznému sexu. Ani jsem nepostřehla kdy se Iva domluvila s kolegy u vedlejšího stolu, ale kdy...

Na ulici jsem nešlapala nikdy. Už si ani nepamatuju, jak jsem se k tomu nejstaršímu řemeslu vlastně dostala. Možná to bylo nějaké přemlouvání, mezi lidmi se rozkřiklo to a to, prostě jsem neměla odpor k sexu a potřebovala jsem peníze, protože jsem dělala jen na poloviční úvazek a ještě jenom někdy, což prostě na domácnost a na manžela nestačilo… Zřejmě jsem v tom ale bývala skutečně dobrá, jinak bych nedosáhla takové slávy. To dá rozum. Kam se hrabou nějaké šlapky z ulice nebo znuděné a ošklivé ...

Přišel podzim a – jako každý rok – naše třída musela na bramborovou brigádu. Ne, že bychom se tomu bránili. Každý z nás byl rád, že se uleje pár dnům školy. A také jsme se těšili na ten kopec srandy, co tam vždycky byla. Hned ráno nám zemědělci přistavili autobus, aby nás odvezli „na místo konání“. Když jsme projížděli kolem těch lánů, začaly se nám protáčet oči. „To máme stihnout za týden?!?!“ Písničky nám nějak zamrzly na rtech.
Konečně jsme dorazili k ubytovně. Autobus nás vyplivnul a my si v...