Erotické povídky
Znásilňovací fantazie
Představuju si něco opravdu divokého. Přítel by koukal, kdyby věděl, co se mi honí hlavou, když s ním souložím. On je takový klidný, má to rád hezky romanticky a hlavně vždycky stejně, nesnáší nějaké novoty nebo obměny. Vždycky, když jsem zkusila přijít s něčím novým a překvapivým, tak se na mě podíval a začal mi promlouvat do duše: Ale broučku, my přece tyhle moderní výmysly nepotřebujem… Uznej, že to je stejně nejkrásnější, když jsme jen sami dva spolu a nemusíme si na nic hrát. Pokaždé jsem mu to odkývala, i když mě trochu mrzelo, že nemá větší chuť experimentovat. A nakonec jsem se naučila odevzdat mu své tělo, ale v hlavě se mi odehrávaly úplně jiné příběhy.
Představuju si, jak ve mně klouže klacek, který nepatří jemu, ale někomu úplně jinému. Patří někomu cizímu, komu nevidím do tváře. Proniká do mě plynule a naléhavě a já s každým jeho přírazem teču stále víc a víc. Stalo se to, když jsem šla večer po ulici – najednou mě zezadu chytily silné ruce a zmáčkly mě tak, že jsem ze sebe nemohla vyrazit ani hlásku. Dotyčný mě svázal a odtáhnul k sobě do domu, kde mě pohodil na starou matraci, strhal ze mě šaty a jeho vždy připravený tvrdý klacek si mě začal nabírat. Zpočátku jsem plakala a křičela, ale on se jen smál a držel mi ruce. Postupně mi došly síly se bránit, a tak jsem se mu úplně podvolila. A moje tělo na něj začalo reagovat. Cítila jsem pnutí a silné elektrické výboje. A moje fantazie končí orgasmem.
Představuju si, že mě ulovili někde v cizině, zbili a přinutili dělat prostitutku. Je to země, kde mi nikdo nerozumí, ani anglicky tam nikdo neumí, a tak nemám ani šanci k útěku, ani se nemůžu bavit se svými zákazníky. Můj pasák mě každý večer vyloží z auta někde u silnice, stojím tam v děvkovských hadrech a pomrkávám na projíždějící auta. Snažím se nalákat řidiče, abych měla dost kšeftů a vydělala hodně peněz. Jde to docela snadno, protože postupně se do té role vžívám. Těším se na ty hrubé křupany, kteří se mě nedotknou ani se špetičkou něžnosti – budou to prostě hrubiáni, kterým půjde jen o to, aby si zapíchali. S děvkou. Se mnou. Držím jim jako čubka a oni to skutečně mají nejraději zezadu. Často mě u toho drží za vlasy nebo za obojek kolem krku, musím na ně špulit zadek a oni mě opíchají zezadu, pak mě surově plesknou přes prdel a jedou dál.
Představuju si, že jsem s několika dalšími dívkami zavřená v temném sklepě, kam dostáváme dvakrát denně jídlo a několikrát denně bití. Několikrát za den také přijdou muži a vyberou si některou z nás. Bývám to často já, protože mám veliká prsa a to se jim moc líbí. Vytáhnou mě ze sklepa, umyjí pod studenou vodou a navléknou na mě nějaké kožené nebo latexové oblečky, z nichž mi prsa koukají a těžce padají dolů. Pak mě předvedou před obecenstvo a já se před těmi chlapy musím vystavovat, nakrucovat, musím jim dovolit, aby na mě sahali podle libosti. Mučí mi moje kozičky – všelijak je mačkají, masírují, pleskají do nich nebo mi dávají přímo rány přes bradavky. Také mi na ně připínají různé klipsy a u některých je to docela bolestivé… Trvá to celý večer a několik z nich mě vždycky může opíchat. Představuju si, že mají obrovské klády, které mi rvou do jedné nebo druhé dírky, nebo do obou zároveň, jak je jim libo…
Představuju si, že mám oba otvory plné a všichni stojí kolem a koukají se a nutí mě, abych se pohybovala takhle nebo takhle, abych se tvářila, jako že si to užívám, abych vzrušeně sténala. Dělám všechno podle jejich přání, zatímco jejich kůly ve mně pulzují a moje kundička na to postupně opět reaguje bouřlivým orgasmem… Jak říkám, můj přítel o těchto mých fantaziích nemá ani tušení. A já doufám, že se o tom ani nedozví.
Sex po telefonu
46 Kč/min pro číslo 909 460 030 (max. délka hovoru 26 min),
resp. 55 Kč/min pro číslo 909 555 555 (max. délka hovoru 21 min).
Cena SMS je 35,-Kč. Sex po telefonu i SMS chat je určen pouze pro starší 18 let.
Provozuje Topic Press, info@topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Povídky ve stejné kategorii Mix
Cestování vlakem mám rád. Člověk jen tak sedí, kouká z okna a prohlíží si krajinu nebo se může bavit s cizími lidmi, které zrovna potkal, s nimiž ho spojuje jen náhodou vzniklá společná cesta. Jako student jsem musel jezdit často, vícekrát denně, mnohdy i o víkendu. V té době jsem cestování vlakem nenáviděl, protože ve mně evokovalo hlavně školu. Nyní, když už ve svých brzkých třicátinách pracuji a jezdím vlakem jen výjimečně, na tuto dobu rád nostalgicky vzpomínám.
Jednou jsem však zažil cestu...
... To je ona! Tak teď už se jí asi nevyhnu. Panika, srdce jako splašené, rudnu a jsem nervózní… Musím jít otevřít… Co jiného mi zbývá?
No nic zhluboka se nadechnout a vstříc trapasu! Rudý jak rajče otvírám domovní dveře a snažím se vypadat v klidu, jakože nemám pocit, že se studem snad propadnu. „Dobrý den, copak potřebujete?“, začínám milým hlasem. „Tak to ty sis hrál u okna?“, zněla odpověď od sousedky. Kousaje se do rtu si nápadně prohlížela mojí postavu (teď již alespoň že oblečenou). To j...
Hned jak jsem vstoupila do dveří, ovanulo mě příjemné teplo. Uprostřed obchodu byla obrovská měkká sedačka, na které čekaly ostatní zákaznice i jejich případný doprovod. Všude okolo dřevem vykládaných zdí byly masivní police pokryté vystavovaným zbožím, různými oleji a dalšími věcmi zpříjemňujícími život.
Během několika sekund ke mně přišel mladý asistent, vysoký tmavovlasý mladík v černé košili s červeným motýlkem, na kterém bylo pečlivě vyšito logo obchodu. Dobrý den, slečno, jmenuji se Aleja...
