Erotické povídky

Básník – lyrik

Ještě nikdy se mi nestalo, že by mi muž, který měl o mě zájem, psal básně. Tedy až doteď. Nejdřív jsem si myslela, že se jenom příliš koukal na hloupé romantické komedie pro ženy a usoudil, že přece každá ženská touží po recitování veršíků, ať už jsou sebevíc pitomé. Proto jsem jeho básničky pořádně ani nečetla, považovala jsem je za škvár. Jenže úsilí toho muže neustávalo, stále mi od něj chodily nepodepsané zalepené obálky, rozhodla jsem se tedy, že si ty básně přečtu. Z uměleckého hlediska mě skutečně uchvátily. Byl v nich hluboký prožitek vrcholného romantismu, rytmus tak pravidelný, že jsem až slyšela ozvěnu zvučných jmen básníků devatenáctého století. A obsahem básní jsem byla já, vždy jen já, a popis básníkova obdivu. Skoro jsem ani nemohla věřit, že píše o mně, krásce, která už se z nezralého poupěte dávno vyvinula v plný květ.

Nacházel stále nové předměty k obdivu a básničky se tak nikdy neopakovaly. Přečetla jsem si všechny tolikrát, že jsem některé už uměla nazpaměť. Opravdu jsem stála o setkání s člověkem, jehož nazírání na svět bylo od dnešní doby tak odlišné. Ale jak jsem to měla udělat, když v dopisech nebyla žádná výzva k reakci, žádná adresa odesilatele, prostě nic… Situace se zdála bezvýchodnou. Dokonce jsem začala nosit dopisy s sebou a četla je na dobře viditelných místech, například v parku. Předpokládala jsem totiž, že ten člověk musí vědět, jak vypadám a kde se pohybuji, proto že třeba uvidí, jak ty dopisy čtu, a nějak to dá najevo. Moje naděje se kupodivu vyplnily.

Příští báseň zřetelně poukazovala na to, že mě básník viděl na lavičce v parku. Psal, že potřebuje nějaký důkaz o tom, že bych se s ním chtěla taky setkat – navrhoval rudou růži připnutou na prsa. Udělala jsem, co si žádal. Na jednu stranu jsem to brala jako zajímavou hru, na druhou stranu jsem skutečně toužila vědět víc. S rudou růží dekadentně připnutou na klopu saka jsem se znovu vypravila do parku a posedávala tam. Za dva dny přišel dopis a v něm konečně byly jasnější instrukce, tedy místo a čas setkání. Bylo to v noci, což mě nejdřív zaskočilo, ale pak jsem si uvědomila, že správný romantický básník opěvuje noc a tajemno, a místem setkání byla brána hřbitova.

Vyšla jsem za horké letní noci oděná jen v rozevlátých lehkých šatech. Líbil se mi nápad vzít si s sebou růži, a tak jsem ji nesla celou cestu až ke hřbitovní bráně. Tam ke mně zanedlouho přistoupil tajemný cizinec s temným jiskrným pohledem, oblečený do černé, na zádech dlouhý splývavý plášť. Začal ke mně hovořit jako živoucí poezie, a tentokrát se jeho verše staly lyrikou erotickou. Jeho hlas hladil, pohled mě objímal a svlékal, mně naskakovala husí kůže a po zádech probíhal mráz. Procházeli jsme se po hřbitově a on mluvil stále tišším, hlubším a podmanivějším hlasem. Došli jsme k velikému náhrobku, ze kterého mi předčítal básně o životě a smrti. Najednou jsme se pevně drželi v náručí a nedalo se poznat, kde končí tělo jednoho a začíná tělo druhého. Milostná touha z nás obou tryskala a ty polibky mi způsobovaly stavy podobné deliriu. Cizincova ruka prozkoumávala křivky mého těla, přejela po prsou a pokračovala dolů ke klínu, pak začala místo, kde se obě nohy spojovaly, naléhavě třít.

Věděla jsem, že by stačilo několik dalších pohybů a já bych vybuchla v nekonečné extázi, ale chtěla jsem se mu poddat ještě víc, úplně celá. Posadila jsem se na mramorové schody a doširoka roztáhla nohy. Cizinec si ke mně přiklekl a začal opakovat svoje vášnivé doteky. Jeho ruka mi způsobovala velkou horkost, zvlášť když dvěma prsty zajel přímo do mého lůna. To už bylo příliš a já jsem se za několik okamžiků svíjela na schodech v němém vrcholu rozkoše. Cizinec ze mě potom doslova strhal šaty, až vycházející měsíc ozářil mé nahé tělo. V jeho ruce jsem zahlédla vztyčené mužství. Potom na mě nalehl a svým údem do mě pronikl. Měla jsem pocit, jako kdyby mě chtěl porcovat, protože jeho přírazy mi takřka půlily tělo, jak byly hluboké. Měla jsem svou lasturku vyplněnou do nejmenší skulinky a jeho úd ve mně vykřesával nové a nové jiskry dychtivého chtíče.

Milovali jsme se na mramorových schodech u hrobky divoce, upřímně i zoufale, protože tohle byl výraz pravé romantické lásky. Cizinec mi drásal tělo svými nehty, protože vzrušení bylo i na něj příliš silné a způsobovaná bolest byla jediným způsobem, jak ta nekonečná muka o něco zmírnit. Moje boky byly v dokonalém souladu s pohyby jeho pánve a měsíc svítil a všechno viděl. Nakonec mě cizince svým tělem úplně přibil ke schodům, tělo se mu mohutně zachvělo a moji jeskyňku zaplnila nepředstavitelná horkost. Ta spustila také mé vyvrcholení, a tak jsme ve společné rozkoši spojené s odvěkou bolestí prodlévali na mramoru v měsíčním světle…

Vzbudila jsem se se slzami na tvářích a milostnou šťávou úplně promáčeným pyžamem. Ten sen byl tak živý a tak vzrušující, že jsem ještě cítila doznívající stahy své kundičky. Kéž by se za dopisy skrýval nějaký cizinec… Zjistila jsem, že básně mi posílá můj soused, o kterém se vědělo, že je tak trochu vyšinutý. Navíc ty verše netvořil, ale opisoval ze starých vydání nádherných děl. Škoda, že éra romantiků pominula už před takovou dobou. I tak to ale byl sen, ze kterého si pamatuju každý okamžik.

Sex po telefonu

	Baculka
	Jsem věčně neukojená baculka, která potřebuje perverzní šukání. Zastrč mi ho hluboko do kundičky a tvrdě na ní svým chlapákem dorážej. Anál mi dělá také velmi dobře a kouřit tvýho ptáka budu tak, že nebudeš chtít, abych někdy přestala. Udělám tě na 909 460 030 a po vyzvání zadej tajný kód 09 Pošli mi SMS ve tvaru SEXCHAT BACULKA text zprávy... na číslo 9095535

Povídky ve stejné kategorii Mix

Tak to bude dnes den. Na oči sotva vidím, pička mě svědí, pysky jsou ještě naběhlé k prasknutí a poštěvák stojí jak vietnamský čurák. To bylo nějakých slibů od těch dvou fešáků, že si něco užiji, co ještě neznám a nakonec utekli a nechali mě rozdělanou jak konzervu. Ani mě neuměli pořádně ošukat, natož nějakou divočinu. Tak jsem si to už musela udělat dvakrát sama a teď mě čeká dát rychle do pořádku deset pokojů a povléknout čisté prádlo. Do oběda to musím mít hotové, protože přijede nový zájezd...

Nepotřebuju se dívat kolem, abych viděla všechny ty lidi, co na mně visí očima. Jmenuji se Bára a nějaký ten rok si přivydělávám na diskotékách jako tanečnice u tyče. Mívám na sobě většinou něco přiléhavého, co všechny dráždí, ale nikdy jsem se nesvlékla a ani nebudu. Jen tančím a s tou tyčí se skoro mazlím. Moje pohyby lidem přijdou smyslné, dráždivé a sexy - už mnohokrát jsem to v jejich očích spatřila. Melodie a mé tělo jsou v dokonalé harmonii.

Někdy my myšlenky samy od sebe odplují někam j...

Byl parný den a lidé na sobě snesli jen minimum oblečení. Snad jako největší trest se ukazovala jízda v přeplněných dopravních prostředcích, kde se těla tlačila na sebe a produkovala ještě více nežádoucího tepla.

No teplo a závan potu promíchaný s výraznou vůní deodorantů nebyly to jediné, co Petra v ten den ucítila. Už na zastávce zachytila, jak se na ni zboku upírá vytrvalý pohled. Výrazné modré oči pod

hustým tmavým obočím, rysy nijak specificky krásné, ale jistým způsobem byly i přitažlivé...