Podrobnosti o povídce:

  • Kategorie: Mix
  • Vydáno: 20. listopad 2011
  • Autor: neznámý

Související povídky:

zpět na povídky

Erotické povídky

Mlíkárny

Alenka Pavlisová byla moje sousedka. Bydleli jsme na vesnici, ve střediskové obci, a pracovali v místním slušně velkém JZD. Společně jsme pak chodili domů a každou chvíli klábosili přes plot, takže jsme se viděli každý den aspoň několikrát. Taky jsem jí někdy pomáhal. Nejenže v JZD pracovala u krav, musela jim kydat a tahat těžké kbelíky, ale doma ji pak čekal ten kolotoč znovu, protože vlastnili statek, který byl dost rozlehlý. Bylo tam všechno, co na takovém statku bývá, chalupa, stodoly, stáje pro koně a pro dobytek a za domem oplocená pastvina. O barák, pozemky i zvířectvo bylo potřeba se neustále starat, každá ruka se hodila.

Alenčin manžel byl takový... No, nebyl příliš manuálně zručný, vystudoval díky konexím rodičů nějakou vysokou a jezdil do města pracovat do podniku, kde si dělal pod sebe. Myslím, že finančně na tom nebyli špatně, Alenka hlavně v létě zaměstnávala skoro třetinu mládeže, na stálo si nechávala několik důvěryhodných lidí, kteří makali od rána do večera. Já jsem občas taky pomáhal, kdykoliv jsem měl chvíli volnou, a dělal jsem to jenom proto, abych mohl s Alenkou být. Já jsem se do ní totiž zamiloval, nebo přesněji řečeno – totálně mě fascinovalo něco na ní.

Můžete si myslet, že to bylo kouzlo osobnosti, její neuvěřitelná životní síla nebo veselý smích. To taky, ale hlavně šlo o jednu věc, o její postavu. Nebyla to žádná muší váha, dneska by se asi řeklo, že to byla baculka nebo dokonce machna, ale já z ní nemohl nikdy spustit oči. Kypré boky, pěkně macatý zadek, hezky oblé paže a ramena. Ale úplně ze všeho nejlepší byly ty kozy, netroufám si odhadnout jejich velikost. Byly velikánské a hlavně žádné vylajdané psí uši. V jakémkoli oblečení by vynikla jejich velikost, i kdyby nosila vytahané svetry, ale Alenka si vždycky ráda oblékla nějakou pracovní blůzu, kterou schválně nedopnula a její dvojčata se z ní drala ven. Každou chvíli jsem se přistihl, jak zaostávám v práci a civím jí do výstřihu nebo na balóny rýsující se jí pod ručně pleteným svetrem. Tenkrát mě napadlo jedno slovo, o kterém si myslím, že celou věc dokonale vystihuje – mlíkárny.

Samozřejmě jsem se všelijak snažil získat si Alenčinu pozornost. Rozhodně si musela všimnout, jak jsem z jejích dudů celý paf, a někdy na mě šibalsky mrkala nebo se nakrucovala tak, až jí vážně málem prsa vypadla. Nebyla to žádná upejpavá ženská, ale nikdy mi nedovolila příliš. Když jsem s ní třeba svážel seno do stodoly, povalil jsem ji do sena a rukama jí mlíkárny pořádně prohnětl, až mi stál jako sloup a tlačil ji do stehna. Alenka se zasmála a odehnala mě. Při kroužkování slepic jsem ji třeba poplácal po zadku a rychle jí zajel mezi nohy, to ztuhla a tak se ně mě podívala... Já v tom viděl výzvu, ale nebyl jsem si jistý, tak jsem toho raději nechal. Takových možností bylo víc, vždycky jsem si sáhnul, aby si byla vědoma mé neustálé touhy.

Postupně se to stupňovalo. Večer doma jsem vždycky seděl na židli nebo ležel v posteli a ukájel se představami o jejích kozách. Sáhnul jsem jí na ně už několikrát, ale nikdy jsem necítil její bradavky... Určitě je musela mít tuhé jako špunty, při stavu vzrušení jí musely trčet hezky dopředu. Ó, mačkat tak ty balóny ne přes látku, ale hezky nahé, cítit jejich hebkost, olízat je kolem dokola! To jsem si říkal a pokaždé to skončilo pořádně mocným výstřikem.

Jednou jsem to už logicky nemohl vydržet a rozhodl se, že dosáhnu svého. Zazvonil jsem na Alenku a zeptal se, jestli můžu zajít na kafe nebo na panáčka. Říkala, že zrovna peče husu, ale ochotně mě pozvala dál, jestli prý nevadí, že se bude točit kolem plotny. To mi vůbec nevadilo, naopak jsem se těšil, že na ni budu moc zírat. Udělala mi pořádně silného turka, jak jsem to měl rád, a něco pořád šveholila. Její manžel byl zase někde pryč na dva dny, asi kvůli práci. Ptal jsem se jí, jestli jí náhodou nechybí chlap, ale nějak to zahrála do autu a neodpověděla.

Jak se tak motala okolo kuchyňské linky, vstal jsem a přiblížil se k ní. Položil jsem jí zase ruce na zadek a hladil ji směrem nahoru k těm mlíkárnám. Pořád říkala: Ale Bohoušku! nebo No tak, Bohoušku! Ale tentokrát jsem se nenechal odehnat a pořád jsem se k ní tisknul. Měla takový propínací svetr, a tak jsem jí ty knoflíčky odshora pomalu rozepínat. Nejdřív se nechala, ale když si uvědomila, co dělám, začala se vzpírat. Šeptal jsem jí do ucha, že chci vidět její kozy a trochu si s nima pohrát, nic víc, její manžel se to nedozví a žádná nevěra to nebude... Tím jsem ji uklidnil, dorozepnul a svlékl svetřík.

Měla pod ním podprsenku s košíčky velikosti asi cirkusových stanů. S ní jsem si taky hravě poradil a odhodil ji na kuchyňský stůl. Stála ke mně zády a klopila hlavu. Teď šeptala ona: Bohoušku, když já ti nemůžu odolat... To bylo moc dobře. Otočil jsem ji čelem k sobě a podíval se dolů na ta skvostná koziska. Okamžitě jsem z toho pohledu měl erekci. Byly to skvostné melouny s velkými růžovými dvorci a tmavorudými bradavkami, které vypadaly přesně tak, jak jsem si představoval. Pod mým dotekem ztuhly a postavily se vzhůru.

Začal jsem si s nimi hrát, sklonil jsem hlavu a olizoval je a okusoval. Na Alence bylo vidět, že se jí to moc líbí, ale určitě měla nějaké pochybnosti, protože to nijak nedávala najevo a ani mi nevyšla vstříc. Nasměroval jsem si ji ke stolu a řekl jí, aby se na něj posadila. Sám jsem si rozepnul kalhoty a vyndal z nich svého napruženého ptáka. Nechtěl jsem po ní nic, jen aby držela. A to ona zas ráda. Takže jsem se jí o čudlíky bradavek i o celé mlíkárny třel žaludem a moc mě to vzrušovalo. Uchopil jsem její velká těžká prsa a přitlačil je k sobě. Ptáka jsem vsunul mezi ně a začal hezky přirážet, jako kdybych normálně souložil.

Dělal jsem jí to takhle mezi kozy. Po chvíli položila své ruce na moje a tlačila ještě víc. Neklouzalo to mezi jejími prsy moc dobře, ale o to víc se mi stahovala předkožka a dráždění bylo intenzivnější. Blížil jsem se k vyvrcholení. Alenka mě začala tichounce, jakoby nesměle povzbuzovat. Udělal jsem se a podržel si péro v takové poloze, abych jí celé kozy postříkal semenem.

Alenka se potom na mě usmála a rychle odběhla ke dřezu, kde si svoje mlíkárny opláchla. Pak se oblékla, já jsem si kalhoty zase zapnul, dopil jsem si svoji kávu, normálně jsme si popovídali, rozloučili se a já šel domů.

Sex po telefonu

Sex po telefonu - LindaLinda

Jsem neustále nadržená slečna, která má šikovnou pusinku a zbožňuje orál. Vezmu si ho do pusy a jazykem a rukama ti ho budu opečovávat do té doby, dokud se mi do ní pořádně neuděláš.

Pusinkou tě udělám na
909 460 030
a po vyzvání zadej tajný kód 29

Pošli mi SMS ve tvaru SEXCHAT LINDA text zprávy... na číslo 9095535


Cena hovoru je 60 Kč/min pro číslo 909 606 666 (max. délka hovoru 20 min),
46 Kč/min pro číslo 909 460 030 (max. délka hovoru 26 min),
resp. 55 Kč/min pro číslo 909 555 555 (max. délka hovoru 21 min).
Cena SMS je 35,-Kč. Sex po telefonu i SMS chat je určen pouze pro starší 18 let.
Provozuje Topic Press, info@topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Povídky ve stejné kategorii Mix

31. prosinec 2012

Někteří lidé si myslí, že všechny dívky, které natáčejí lesbická videa, to jenom hrají. Jsou totiž štíhlé, krásné upravené, a ve skutečnosti jim jde jenom o výdělek. Opravdové lesbičky jsou podle nich ostříhané nakrátko, vypadají trochu jako chlapi a hlavně se tak chovají. Pokud si to myslíte i vy, pak jste pořádně na omylu! Nechci vypadat nějak nafoukaně, ale myslím, že zrovna já a moje přítelkyně Linda jsme zdařilým příkladem toho, že ne všechny krásné holky letí po mužích. Chlapi e za námi ...

17. září 2015

Vojta s Verčou jenom kamarádili, fakt. Jenže okolí do nich šilo tak dlouho, proč spolu teda nezačnou chodit, když jsou k sobě skoro přirostlí, že o tom oba začali přemýšlet. Z nějakého důvodu ale jeden druhého pořád viděli jako kamaráda; Verča si o Vojtovi myslela, že je to super kluk, se kterým je vždycky legrace a člověk se na něj může spolehnout, a Vojta si o Verče myslel, že je to moc hezká a chytrá kamarádka. Kamarádka. Jenže jak je známo, kamarád taky rád…

To bylo na jednom večírku v přír...

27. červenec 2014

Byla jsem donucena jet s rodinou k babičce na vesnici. Vůbec se mi nechtělo, protože jsem chtěla být se svým klukem sama. Máma mě usměrňovala, že týden to snad vydržím. Mně ale těch sedm dní připadalo nemyslitelných! Co tam proboha budu dělat?! Petr navrhnul, že by jel taky. Trošku jsem mu to rozmlouvala, že tam stejně nebudeme mít žádné soukromí, ale nenechal se přesvědčit. Mí rodiče s tím souhlasili, takže příští den jsme všichni nasedli do auta a jelo se směrem na venkov. Petr už se s mojí ro...