Podrobnosti o povídce:

  • Kategorie: Mix
  • Vydáno: 23. říjen 2011
  • Autor: neznámý

Související povídky:

zpět na povídky

Erotické povídky

Favorit

Na střední škole nás bylo ve třídě jen pár holek, takže logicky se na každou lepilo hned několik nápadníků. Já jsem v té době navíc byla nejhezčí, což každý musel vidět. Nosila jsem hodně upnuté svetry, které sice podle dobrého mravu zahalovaly, ale zároveň dávaly perfektně vyniknout mým vnadám, za které jsem se rozhodně nemusela stydět. Kolikrát se stalo, že při tlačenici v šatně nebo ve školní jídelně si některý z kluků jakoby náhodou sáhnul přímo na mé melounky. Někteří dělali, jako by nic, ti odvážnější se mi drze podívali do očí a řekli, že je jim to strašně líto. Já jsem většinou dělala fóry, ale to víte, že se mi to líbilo. Které holce by se taková pozornost nelíbila? Leda nějaké ušlápnuté pánbíčkářské holčičce s naškrobeným límečkem. I takovou jsme tam jednu měli, během dvou let se ale pod naším vlivem změnila podstatně k lepšímu.

No, ale já jsem pořád v popularitě s přehledem vedla. Byla jsem krásná, pohotová, od rány, taky jsem se k lecčemu nechala přemluvit a hodně věcí dělala společně s klukama. Odměnou mi byly nějaké ty ušmudlané cigaretky, lok domácí pálenky, a někdy z toho kápla i nějaká koruna, když jsem jim dobrovolně ukázala podprsenku.

Jó, byl to krásnej život. Tenkrát se o mě skutečně vážně zajímali dva kluci. Tím nepočítám obdivné pohledy celé chlapecké části naší třídy; tihleti dva se do mě asi doopravdy zamilovali. Někdy mi přišlo psaníčko od jednoho, jindy od druhého – zkoušeli mě zvát na zmrzlinu, na párek v rohlíku nebo na zahraniční film. Někdy před naším domem stepoval jeden a v ruce držel několik povadlých kytiček, od druhého jsem z lásky dostala velký plakát toho nejprďáčtějšího zpěváka té doby. Někdy mi jich bylo líto, ale tu péči jsem si užívala. Každý vypadal jinak, ale oba to na mě vlastně zkoušeli stejnými metodami. Mělo by se tedy říct, že měli oba stejné šance. Zpočátku to tak skutečně bylo, ale já jsem časem zjistila, že jeden z nich je můj tichý favorit.

Jmenoval se Vašek Podhájský, nosil frajerskou koženou bundu, do které mu dokonce postupně narostla ramena. Vlasy si česal do čela a vzdorně si je nechával o několik centimetrů delší, než se učitelkám líbilo. Měl velký nos a od toho i dost nosový hlas, ale to mi nevadilo. Cítila jsem z něj něco zakázaného, potlačeného, i když navenek se projevoval až dojemně romanticky. Kromě Vaška mi však pořád nadbíhal i Tonda, a mně přišlo podrazácké dát jen tak přednost jednomu z nich. Ale přesto jsem byla na Vaška milejší, víc jsem odpovídala na jeho vzkazy, a v průjezdu našeho domu jsme se bavili třeba i několik hodin, dokud nepadla tma.

Jednou jsem šla takhle domů z nějakého povinného setkání mládeže. Vašek seděl před vchodem na obrubníku, za uchem měl zastrčený vlčí mák a v ruce nějakou malinkou ohmatanou knížku, ve které se četl.

Ahoj, pozdravila jsem ho a přisedla si na chodník k němu.

Oči mu zaplály. No konečně! Pojď rychle, potřebuju s tebou strašně nutně mluvit! vychrlil ze sebe a táhl mě za ruku ke vchodu, za nímž následoval ten průjezd do dvora. Jen co jsem za sebou zamkla, přitlačil mě Vašek ke zdi. Trochu jsem znejistěla.

Hele, víš jak, musím ti něco říct, vydechl mi do obličeje. Nejspíš si dal nějakého toho prcka na kuráž, jak jsem tak odhadovala. Vypadal nervózně, ale jeho ruka, která mě přitlačovala ramenem ke zdi, byla pevná a jistá. Po chvilce váhání pokračoval: No, takže, musím ti říct, že...

Že se ti líbím? předběhla jsem ho s šibalským úsměvem? Tos mi mohl říct už dávno, vlastně jsem si toho už dávno všimla.

Vašek trochu zčervenal: Jo, to je pravda, ale vlastně to není to jediný. Samozřejmě se mi děsně líbíš, ale taky... Bych tě hrozně moc chtěl.

Když to konečně řekl, přimáčkl se na mě a zmáčkl mi pod tenkým svetříkem obě prsa najednou. No, no, no, ne tak rychle, rošťáku! mírnila jsem ho trochu. Ale vzápětí mi vlepil pořádný francouzský polibek a jazyk provoněný nějakým alkoholem mi vrazil do pusy. Poddala jsem se mu a přitlačená ke zdi jsem se nechala ochmatávat. Přejížděl mi nejistými dlaněmi po kozičkách a po chvilce mohl ucítit, že mi samým vzrušením ztvrdly bradavky. Začal mě líbat o to divočeji a mnul mi tuhé knoflíčky pod svetrem. V tu dobu jsem ještě nemusela nosit podprsenku, tak to byl dotek dost intenzivní. Přeci jenom ho chtěl ale ještě umocnit, a tak mi rukama zajel na holou kůži. Svetr mi vykasal, ale ne moc, a začal moje výstavní prsa zpracovávat v bezprostředním kontaktu.

Já jsem na oplátku položila jednu ruku na jeho zadek a druhou na jeho rozkrok. Džíny, které nosil, byly sice parádní, ale už trochu obnošené, a tak se jejich látka už tenčila. To se mi líbilo, cítila jsem bouli, která se tam zatím tak nesměle rýsovala. Škádlivě jsem ho párkrát pohladila jenom lehounce, trochu zavrčel a tím mi dal najevo, ať se nestydím. Pořádně jsem tedy to místo zmáčkla a ano, hádáte správně, měl ho jako kámen.

Když jsem si představila, s jakou vervou by do mě tu kládu asi zarazil, skoro se mi podlomila kolena. Ale na to byl čas, na to byla spousta času. V tu chvíli jsme dělali něco jiného, něco velice příjemného. Hluboké procítěné líbání a vzájemné osahávání nás vzrušovalo oba. Cítila jsem, jak vlhnu. Byla jsem v tu chvíli dokonale připravená na sex, na jakkoli drsný nebo romantický sex.

Už jsem měla skoro na jazyku návrh, jestli se nenápadně nepřesuneme do naší kůlny, že tam by se dalo dělat věcí... Ale v tu chvíli se někde blízko ozvalo prásknutí dveří a bylo slyšet několikeré hlasy a přibližující se kroky našich sousedů. Chvatně jsme se od sebe s Vaškem odlepili a já jsem si urovnala svetr. Odstoupil ode mě na krok a snažili jsme se předstírat, že si jen tak nezávazně povídáme. Sousedi prošli kolem nás a dívali se podezíravě, asi jako každý starší člověk na lidi našeho věku v té době. Protivně hlasitě nás pozdravili a řekli, že bych měla být doma a pomoct mamince s večeří. A můj kamarád že už možná taky spěchá domů. Vašek otálel a se sklopenou hlavou něco mumlal, ale pak se se mnou významně rozloučil a vyšel ven společně se sousedy.

Sex po telefonu

Sex po telefonu - VeronikaVeronika

Pro někoho je zakázané ovoce cestování, pro jiného nevěra a pro někoho já. Jsem pro většinu mužů zakázané ovoce, protože když jsem je už jednou měla v posteli, nemohli si to vynachválit a chtěli pořád a znova. Hledám tedy někoho, kdo má zkušenosti a ví co od sexu a hrátek chce. Miluju análek a svoji prdelku mám vždycky připravenou na pořádnou akci! Nenech mě dlouho nadrženou čekat a zavolej.

Ozvi se mi na
909 467 666
a po vyzvání zadej tajný kód 52

Pošli mi SMS ve tvaru SEXCHAT VERONIKA text zprávy... na číslo 9095535


Cena hovoru je 60 Kč/min pro číslo 909 606 666 (max. délka hovoru 20 min),
46 Kč/min pro číslo 909 460 030 (max. délka hovoru 26 min),
resp. 55 Kč/min pro číslo 909 555 555 (max. délka hovoru 21 min).
Cena SMS je 35,-Kč. Sex po telefonu i SMS chat je určen pouze pro starší 18 let.
Provozuje Topic Press, info@topicpress.cz. www.platmobilem.cz

Povídky ve stejné kategorii Mix

9. červen 2022, Skálinka

Miladina pěstěná ruka pevně svírala o nějakých dvacet let starší pánský pohlavní úd. Nebylo by to nic divného, protože dáma, která nerada kouká na obzor, aby tam nezahlédla blížící se čtyřicítku, už má obvykle něco za sebou a jak se zachází s mužským pinďourem obvykle něco dost tuší. To co by drbnu zaujalo, byl vlastník docela pevně stojícího klacku. Byl to její tchán. Sympatický skoro šedesátník, dva roky vdovec, peroucí se s nepřízní osudu a všemi trampotami, které mu předčasný odchod manželky...

26. leden 2014

Karolína si koupila novou pohovku, slyšel jsi to? A hnedka mi říkala, že si ji smontovala sama a že by ji chtěla otestovat s nějakým hřebcem! žvatlala Monika do telefonu. Felix nejdřív poslouchal jen tak na půl ucha, co ho zajímaly nějaké slepičí řeči o novém gauči. Ale tahle pasáž byla hodně zajímavá… Monika totiž vůbec netušila, že Felix Karolínu několikrát opral… Hmmm, mohl by teď být i tím hřebcem, co jí zajede tu novou pohovku. Hezky spolu otestují, co všechno ten kus nábytku vydrží. Felix ...

15. květen 2010

Motto: tento příběh je pravdivý, jeho hrdinou je drobný český živnostník, jeho vrtačka a bedna s nářadím……….

Bylo takové to pošmourné, podzimní odpoledne. Strašně brzo se stmívalo, a počasí vypadalo na déšť. Byl pátek, a tak jsem si na dnešní den naplánoval pouze kompletaci rozvaděče na jedné stavbě. Byl jsem s tím hotový kolem druhé, a začal jsem si nosit nářadí do auta. Chtěl jsem dorazit domů před tradiční pražskou zácpou. Zvoní mi telefon, na display nějaké číslo, které mi nic neříká. No nic,...