Erotické povídky
Hambatá 1
Ondřej byl první fešák, kterého si máma přivedla. Zvlášť ten předchozí, připlešlý dědek, vypadal hustě. A bydlel u nás asi jen proto, aby nemusel dělat bezďáka a spávat na lavičce na nádraží. Ze začátku se sice trochu snažil žít a vypadat, ovšem rychle skončil na gauči u televize v teplácích, s pivní flaškou v ruce. Ondřej byl o tři roky mladší než máma, vyšší, štíhlý, pálilo mu to, dovedl zažertovat a měla jsem takový dojem, že z ložnice je večer slyšet víc hlasitých vzdechů, než před tím. A byl docela prachatý. Přišel k nám kousek po vánocích a na konci března už jsme plánovali dovolenou u moře. Trochu jsem se divila, že mne berou s sebou, předpokládala jsem, že si budou chtít užívat spolu a pubertální dcera jim bude jen překážet. Ale Ondřej nepřipouštěl diskusi.
Byl to čtvrtý mužský po tátovi, který u nás bydlel. Ti tři předchozí za moc nestáli. Nedá se říct, že jsem s nimi měla nějaké problémy. Spíš jsme tak nějak žili vedle sebe, tu a tam se pozdravili, oni si nevěděli rady co se mnou a já jsem netušila, jak se mám chovat k nim. Podobné to bylo i s tátou. Ten kdysi odešel za jinou ženskou. Byla to, na rozdíl od mámy, taková malá obtloustlá kulička, věčně navrčená a moc ráda mě neviděla. Nevím, co na ní viděl. Tak jsem je nevyhledávala, protože mi v její přítomnosti bylo trapně.
S Ondřejem začalo naše soužití napínavě, protože jsem končila devítku, patnáct mi bylo už na podzim a vypadala jsem dost jako ženská. Celá máma v menším. Prsa béčka, štíhlá, vyšší a údajně jsem ani neměla moc ošklivý ksicht. Oč šlo, byla moje cudnost. V bytě tři plus jedna je pro tři lidi místa dost, ale jen jedna koupelna. A věčně se tam oblékat do svrchního oblečení, když doposud jsem běhala po bytě jak bylo potřeba, třeba jen v kalhotkách a tričku, byla otrava. Tangáče jsem moc nenosila, ale nějaké bombarďáky do pasu zrovna taky ne. Máma mi nakoupila dost brazilek, abych nevypadala nemódně.
Asi po šesti týdnech jsme byli s Ondřejem sami doma, tu a tam prohodili pár slov a nakonec si mne posadil v obýváku k sobě. „Hele, Martino, žijeme tady spolu pod jednou střechou. Mámu mám rád a rád bych s ní žil ještě hodně dlouho. Ale měli bychom upravit i naše vztahy. Jednak bys mi mohla tykat a říkat křestním jménem. Nebudu vyžadovat, abys mi říkala táto. Každý máme svého otce a předpokládám, že jeden ti stačí.“ Trochu jsem si oddechla. „Tak to zkus a řekni mi Ondřeji nebo Ondro, ty.“ Moc mi to nešlo z pusy, ale povedlo se. „A ještě jednu věc. Já vím, že jsi cudná dívka, ale když jdeš z koupelny a náhodou bys tady přeběhla jen v kalhotkách a podprsence, určitě to se mnou o zem nepraští. Připusť, že mužský v osmatřiceti už nějakou ženskou viděl nejen v kalhotkách, ale i úplně bez nich. A jak vypadají prsa vím taky, takže pokud přijdeš jen v tričku, bez zakšírování do podprsenky, taky neomdlím. Ne že by ses mi tady měla předvádět, ale žijeme spolu v jednom bytě, tak bych byl rád, aby ses cítila normálně a nemusela na mne furt brát ohledy. A předpokládám, že ve zdraví přežiješ, kdybys mne zahlédla v boxerkách nebo trenýrkách. “
Šrotovalo mi to v hlavě, ale jeho řeč se mi zdála rozumná. Navíc jsem ho tak úplně nebrala jako chlapa, protože patřil k mámě, byl víc jak dvakrát starší, než já a netušila jsem, jstli on mne bere jako ženskou, i když jsem se před ním částečně styděla. Ale zároveň mne tak trochu vzrušovala představa, že bych mu nenápadně ukázala něco ze svých půvabů. Až mi z toho tvrdly bradavky. No vždyť má pravdu. Jestli tady máme spolu žít, tak bychom měli žít v pohodlí a ne v neustálém napětí, jestli mám nohy u sebe a někde mi nejsou vidět třeba kalhotky, nebo za výstřih.
Zkusila jsem to hned večer. Po hygieně jsem se převlíkla do noční košilky, pravda, nebylo to žádné takové to krajkové průhledné nic, ale poctivá pevná bavlna. Hodila jsem si na to župan, ale nezavázala ho moc pevně. Když jsem chodila po obýváku, tak se mi rozvázal úplně a já ho nechala jen tak plandat. Moc toho sice vidět nebylo, ale rozhodně to bylo víc, než jsem ukázala obvykle. Košilka byla dost krátká a jak se mi třela prsa o látku, začaly mi být vidět bradavky. No co, máma taky neměla podprdu a její noční košile nebyla o moc delší, než ta moje.Ondřej to neřešil a já taky ne. Máma sice koukala trochu překvapeně, ale zdálo se mi, že má radost z toho, jak jsem jejího nynějšího partnera přijala a že ho beru jako součást domácnosti. A samozřejmě jsem jí nezapomněla ukázat, že mu tykám a říkám křestním jménem. Když jsem dávala mámě pusu na dobrou noc a odcházela spát, zeptal se Ondřej, co on, jestli je vosk. Tak jsem se k němu natáhla a líbla ho jemně na tvář taky.
Druhý den mne odpoledne přišla navštívit spolužákyně Bobina. „Teda ten tvůj novej táta je kousek. Postavu jak atlet, úsměv jak manekýn, s takovým bych chtěla taky bydlet. A prej v jejich fabrice patří k šéfům.“ Nelhala. Dokonce byl inženýr. Když jsme si s Bobinou sedly k matematice a snažily se pochopit něco k přijímačkám na střední, přišel k nám a nahlížel, o čem bádáme. „Matika není holky básnička, abychom se ji učili zpaměti. Tu musíte pochopit. A nemusí se učit. Ta se dá vypočítat,“ a dal se do vysvětlování, jak je to doopravdy a bez učebnice. Dmula jsem se před spolužačkou pýchou, neboť byl opravdu dobrý. A taky mi tak trochu patřil.
Ani jsme se nenadály, byla hodina a půl pryč a my jsme získaly pocit, že matematika není nic až tak složitého. Každé nám dal pár příkladů a pochválil nás za bezchybné spočítání. „A teď by to chtělo odměnu. Udělám vám zmrzlinový pohár.“ Byl to muž mnoha tváří a dovedností, protože během pár minut šel z kuchyně s opravdovými poháry, co stály někde vzadu v sekretáři, naplněnými několika druhy zmrzliny, pár kousky mraženého ovoce, to vše polité vaječným koňakem a šlehačkou navrch. Byla to lábuž. „Jen abyste se mi z toho vaječňáku holky neopily.“ Nebylo ho tam zase tolik, abychom to nějak cítily.
Když se chystala Bobina k odchodu, upozornil ji : „A co takhle mzda obětavému učiteli ? Tady nejste holky ve státní škole !“ Čuměly jsme jak joja z houští, protože jsme nic nechápaly, hlavně co bychom mu mohly dát. „No aspoň pusu bych si za tu dřinu zasloužil, né ?“ Bobina se sice trochu začervenala, vzala ho kolem krku a dala mu malou pusu. „Já myslel, že dámy v patnácti už tuší, co je to polibek. Takhle se líbá nemilovaná tetička po příjezdu na vnucenou návštěvu a ne obětavý učitel matematiky. Honem předveď lepší !“ Bobina zrudla ještě víc, protože se jí Ondřej líbil, ale nezaváhala a přitiskla svoje ústa na jeho. Převzal iniciativu a bylo vidět, že hledá jazykem jazyk, přitiskl si ji k sobě, jednou rukou hruď a druhou hodně nízko v pase, skoro bych řekla, že za zadek. Obě jsme měly nějaké teoretické vědomosti, ale praxe nám dost chyběla. Tak se nechala zkušeným partnerem vést a vypadalo to, že se asi neodtrhne.
Při odchodu si málem zapomněla obout boty, nemohla najít rukáv kabátu, lomcovala dveřmi do protisměru a batoh jí dvakrát spadl při nandávání. Když vypadla, záviděla jsem jí, že ji Ondřej líbal a já, která na něho, jako rodinná příslušnice, mám vyšší nárok, nic. Už seděl v obýváku na gauči, tak jsem se z hluboka nadechla, sedla si mu na klín a vyčítavým hlasem řekla : „ A co já ? Vždyťs nás učil obě !“ „Poslouchej, to bychom asi neměli,“ váhal Ondřej. Neřekla jsem nic a přitiskla svoje rty na jeho. Roztál během okamžiku a už mne taky lechtal jazykem až někde na mandlích. Jenže v sedě na klíně jsem se k němu nemohla tak těsně přitisknout, jak Bobina, když oba stáli. Tak jsem mu alespoň šmrdlala ňadrem o paži.
Z Ondřeje se stala moje posedlost. Tu a tam se otřít, tu nechat nahlédnout, nedovřít dveře pokojíčku či koupelny při převlékání. Taky jsem doma začala víc nosit sukně. Neměla jsem žádného kluka, jen tu a tam na diskotéce nebo mejdanu strpěla nějaké to sáhnutí přes oblečení a francouzáka při pomalém tanci. Jenže kluci toho moc neuměli, spíš se se mnou snažili zápasit o to, co všechno si mohou dovolit. A někteří u toho byli až suroví aby dosáhli svého a nepočítali s tím, že to může holka chtít taky. A mělo by jí to být příjemné. Ondřej byl dospělý chlap se zkušenostmi. Nepoužíval sílu, spíš dovedl z minima vytěžit maximum požitku. Hned první večer, co nebyla máma doma, dělala sestru v nemocnici, jsem zase vyšla z koupelny v županu. Jen jsem si pod něj nevzala vůbec nic. Nejprve jsem se jen tak naklonila nad konferenční stolek, aby bylo “nechtěně“ vidět, že pod ním mám holá prsa a pak se mi “náhodou“ rozvázal úplně. Samozřejmě jsem se honem zahalovala, ale co bylo vidět, to bylo vidět. Tedy vše.
„Hambářko hambatá, ty pod tím nic nemáš !“ řekl káravě. „A tobě se to nelíbí ?“ Mírně se červenající jsem rozhalila župan a ukázala vše ještě jednou, ale teď cíleně, ne jakoby náhodou. Včetně upravené kundičky s malým trojúhelníčkem chloupků. Nebyla jsem na to zvyklá, v rodině většinou chyběl chlap. „No zepředu dobrý, ale není takhle vidět ten tvůj kouzelný naducaný zadeček.“ Se zaťatými zuby jsem odložila župan úplně a zatočila se dokola. To ale bylo všechno, co jsem zvládla, pak jsem se k němu přitiskla, abych pokud možno schovala svoje intimnosti na jeho těle a provokativně jsem mu nastavila ústa. Nezakousl se do mne, ale jemně si pohrál s mými rty a pak se teprve ponořil jazykem do úst. Utápěla jsem se v blahých pocitech a uvítala, když mi sklouzl jazykem na bradavky. Začala jsem tam dole cítit něco příjemného a zřejmě i vlhnout. Ježíš, co budu dělat, když mi tam sáhne a zjistí, že ji mám mokrou ?
Dopadlo to dobře, protože mi do ní nesáhl, ale po polaskání pupíku i tam sklouzl jazykem. Mokro jako mokro. Jen jsem netušila, že to moje z kundičky chutná jinak, než jeho z jazyku. Rozhrnul lupínky a začal zkoumat, co kde mám. Asi bylo vše tam, jak má být, protože během chvilky jsem se začala propadat do blaha ještě víc, než když mi dráždil bradavky. Z prvu jsem se bránila zřetelným a hlasitějším projevům, ale nešlo to vydržet a vzdychala jsem fest. Pak mi prstem začal hledat otvůrek a já jsem celá ztuhla, protože jsem netušila, co na to řekne moje panenská blanka. Čekala jsem bolestné trhání a ono nic, ani štípnutí. Buďto mi ji nenatrhl, nebo je takový mistr. Trochu mi tam prstem pohyboval a nakonec s ním začal tisknout stěny kundičky. Bylo to čím dál lepší. Netušila jsem v tom zaujetí, že hledá bod G a v podstatě jsem ani na něco takového nevzpomněla. Ale tělo si vzpomnělo rychle a blaho se začalo zvyšovat.
Něco, čemu jsme s kamarádkami říkaly orgazmus, jsme si občas přivozovaly prstem nebo sprchou na roztaženou kundičku. Myslely jsme, že je to to ono, proč na sebe budeme pouštět kluky. Nyní jsem pochopila, že jsem se podstatně mýlila. Ondřejovo dráždění bylo něco úplně jiného, silnějšího a vzrušivějšího. Až se mi z toho kroutily prsty na nohou. Přestala jsem vnímat jednotlivé dotyky, ale všechno se slilo v neskutečnou slast, která mi hrozila vybuchnout v podbřišku. A najednou nic. Ondřej mne přestal dráždit a jen mne líbal a cucal bradavky. Nevěděla jsem, proč to udělal, protože jsem čekala, že přijde to konečné blaho a byla bych udělala cokoliv, aby přišlo. Jenže místo toho nervózní uklidnění a pocit nenaplnění.
Za chvíli však nenápadně opět sklouzl ústy na kundičku a příjemné pocity nastupovaly s daleko větší rychlostí, než poprvé. Jenže když už jsem zase málem vybuchla, opět nic. Byla jsem tak rozdivočená, že jsem křičela né, snažila jsem se ještě alespoň jednou přirazit k jeho ústům a prstu, jenže byl pryč. „Prosííím, prosííím, nepřestávej ! Dej mi ho tam, já to určitě vydržím !“ ječela jsem, aniž jsem chtěla. Bylo to silnější než já. Chtěla jsem si tam sáhnout rukou a bez ohledu na svůj panenský stud si to dodělat sma. Jemně mi přidržel ruce a já jsem se jen chvíli kroutila prázdnými pocity. A pak zase pozvolna začal. Tentokrát už byl milosrdný a dovedl mne do konce. Bylo to něco neposatelného. Jen jsem si vzdáleně uvědomovala své absolutní blaho, neartikulované výkřiky a vzpínání těla proti jeho ruce.
Když můj první opravdický a nejsilnější orgazmus odezněl, byla jsem malátná a jen pomalu jsem se probírala do normálního vnímání. Tiskl mne celým tělem na sebe a hladil po zádech. Líbal mne na víčka, cucal mi ušní lalůčky a šeptal, že jsem kouzelná kočička. „Myslíš, že už je čas, abys přišla o panenství a začala se opravdu milovat ?“ zeptal se. „Ano, když mi to uděláš zase takhle krásně, tak to chci.“ „Myslím, že by nebylo správné, abych to dělal já. Jsem partner tvé mámy. Ale pokud bys stála o stejně šikovného milence, mohl bych ti určitě pomoct.“ Byla jsem z toho trochu vedle sebe, ale neurčitě jsem přisvědčila, protože jsem tehdy pochopila, že milování je opravdu krásné a já už bez něj nechci žít.
Asi za dva dny jsem to dostala a tak se mé naděje trochu odsunuly. A začala jsem přemýšlet, jak by to asi mělo proběhnout. Že by mne Ondřej dovedl kamarádovi, tam bych se svlékla, rozložila na postel a on mi to udělal ? Nebo ho pozve sem, já se před ně postavím jako při zkoušení u tabule, svlíknu se, nechám se chvíli okukovat, pak ohmatávat a nakonec podržím roztažené nohy ? Nebo budou chtít, abych se trochu vzrušila sama ? A co když budou chtít, abych mu ho vzala do ruky a ztopořila honěním ? Sice jsem o tom dost slyšela, protože většina spolužáků se uspokojovala onanií a tu a tam o tom před sebou špičkovali a žertovali, ovšem něco jsem viděla jen na počítači, ale tam byla většina videí zaměřena na vzrušování žen a dost často uspokojování muže ústy, což mne v podstatě děsilo. Nedovedla jsem si představit, co a jak by se mělo dělat. Tak jsem sebrala odvahu, vždyť Ondřej mne viděl úplně nahou a při neskutečném orgazmu. Koho jiného bych měla požádat o radu.
Když jsme zase byli odpoledne sami doma, tak jsem se ho zeptala, co a jak s pinďourem. Sice jsem u toho byla červená až na zadku, ale nešť, nějak začít musím, abych nebyla za trdlo. Proběhlo to jednodušeji, než jsem čekala. Vzal si můj prst do pusy a začal mi předvádět, jak se kouří mužský ohon. Cítila jsem všechno, jak jej mazlí jazykem, cucá, tiskne k patru, jen by bylo dobré si to vyzkoušet. Tak jsem se ho zeptala, jestli to můžu zkusit na něm. Jenže pak to nabralo trochu jiné obrátky. Myslela jsem, že si vezmu do pusy taky jeho prst. Ondřej to pochopil jinak. „To by sis ho musela vyndat z kalhot. Ale musíš se snažit, protože máma je v kouření mistr.“ Zůstala jsem dost překvapená, ale bylo mi blbé to vysvětlovat, couvat a dělat nesmělou. Jednou to přijít musí. Tak jsem klekla ke gauči, rozepla knoflík a zip, zalovila v boxerkách a vytáhla jej ven. Byl měkký, na omak hebký a kroutil se mi v dlani jako had. „A teď z něj stáhni kůžičku a odhal žalud.“ Vykoukla na mne docela velká fialová hlavička. „Pomalu dovnitř, ale jenom rtama a jazykem. Hlavně neštrejchnout zubem.“ Byl dost velký a měla jsem co dělat, abych ho dostala do pusy. Jak to ten Ondřej dělal jazykem ? Maně jsem si to představovala a zkoušela. Místy mi radil a ten klacek v puse mi rostl a rostl, jako by ani nehodlal přestat. Ono to asi zase nebylo tak obrovské, ale co víte, když ho cucáte poprvé. „Chceš si ho i ochutnat ?“ ptal se Ondřej. O co mu jde ? Vždyť ho mám na jazyku, skoro v krku, tak snad cítím i chuť. „Nemusíš si ho nechat v puse, konec se dá vystříkat na břicho.“ Šmárja, on mi snad chtěl stříkat do pusy semeno !
Ztvrdl mu na kost, v ruce jsem cítila všechny jeho žíly a nerovnosti. „Už ho vyndej a dodělej rukou.“ Poslechla jsem, trochu jsem si uslintla, když jsem jej vyndávala z úst, Ondřej si vyhrnul triko, zacukalo to s ním a už stříkal po svém břiše. Koukala jsem jak hypnotizér, protože jsem to sice viděla v počítači, ale naživo takhle poprvé. „Pomalu a jemně ho doždímej,“ radil mi a já jsem se snažila, dokud z něj něco teklo. Přitáhl mne k sobě a dal mi velkou pusu, asi se mu to líbilo. „Když už umíš takovéhle věci, musíme něco udělat s tím tvým panenstvím. Máma má v sobotu a neděli službu, tak bychom mohli s pár přáteli vyrazit na chatu. Jo a jestli ti to nevadí, můžeš si vzít s sebou Bobinu.“
Sex po telefonu
46746 Kč/min pro číslo 909 460 030 (max. délka hovoru 26 min),
resp. 55 Kč/min pro číslo 909 555 555 (max. délka hovoru 21 min).
Cena SMS je 35,-Kč. Sex po telefonu i SMS chat je určen pouze pro starší 18 let.
Provozuje Topic Press, info@topicpress.cz. www.platmobilem.cz
Povídky od stejného autora
„Já ho tak strašně miluju ! A on mně taky strašně miluje. My bez sebe nemůžeme žít !“ sdělovala poněkud citově zabarveně a nevyrovnaně Ela své spolužákyni a akamarádce Izabele. „On je tak boží ! A dospělej. Ve všem si ví rady, vydělává hromady peněz a dovede mi udělat tak dobře, jak nikdo nikdy před ním.“ Izabela závistivě koukala na rozplývající se kamarádku. Ne že by byla v sedmnácti nepolíbená panna. Ale když to tak vezme kolem a kolem, moc si se svými dosavadními partnery neužila. Spíš bylo...
„Už jsi byla na lékařské prohlídce ?“ zahalekal muž v bílém plášti na Janu. Ta stála poněkud rozpačitě na chodbě Střední všeobecně vzdělávací školy, jak se tehdy jmenovalo gymnázium, kde zrovna probíhaly přijímací zkoušky, nejistě se rozhlížela kolem sebe a litovala, že přesvědčila mámu, že na ně půjde sma, bez doprovodu. Záporně zavrtěla hlavou a odpověď jí uvázla v krku. „No tak se pohni a pojď se mnou,“ řekl muž a zamířil po schodech o patro výš. Už měla po písemných částech a čekala na výsle...
Povídky ve stejné kategorii Mix
Po návratu z jednoho nočního tahu jsem se svalila do křesla. Cestou k němu jsem ze sebe ještě stihla shodit veškerý oděv včetně kalhotek. Z koupelny se linul zvuk sprchy a mně problesklo hlavou, že takhle utahaná jsem ještě nebyla. Snad se ten můj nadrženec ještě nebude chtít milovat. Samozřejmě jsem myslela svého kluka Romana, který se právě s ručníkem kolem beder skláněl k mojí ne zrovna naladěný buchtě.
“Nechceš si to rozdat?” zeptal se mě šeptem.
“Ty ses asi zbláznil, víš, kolik je hodin? ...
Můj přítel mi žádostí o ruku naprosto vyrazil dech. Se slzami v očích jsem po něm skočila, objímala ho a líbala a u toho jsem vzlykala ano, ano, že hrozně moc chci být jeho ženou. Já potom toužila od dětství, ani na okamžik jsem si nepřestala přát pohádkovou svatbu. Můj přítel se tomu ale tak nějak ušklíbal, a tak jsem se po třech letech vážného vztahy začala smiřovat s tím, že my dva prostě budeme jeden z těch párů, které žijou na psí knížku. Ale nestalo se tak a moje vysněná žádost o ruku přiš...
Anna pracuje jako sekretářka v dost významné firmě. Její pozice se jmenuje mnohem sofistikovaněji, ale na jméně nezáleží. Musí vyřizovat telefony, bavit hosty, pokud zrovna nemá šéf čas, a vařit kávu. Speciální kávu. Naštěstí se to už za ty čtyři roky naučila na jedničku. A jejím hlavním, nejdůležitějším úkolem, bylo vypadat reprezentativně. I když byla přirozeně krásná, každé ráno trávila nejméně hodinu úpravou svého zevnějšku. Měla přírodně zrzavé vlasy, které se jí navíc kroutily, a tak se sn...
