Erotické povídky

Casting byl už moc

V prvním ročníku na vysoké škole jsem zjistila, že velkoměsto si žádá mnohem vyšší finanční výdaje než maloměsto, na kterém jsem žila doposud. Teď jsem musela splynout s davem, což znamenalo především nakoupit si nové hadříky, nechat upravit účes, nasadit gelové nehtíky… Když jsem tohle všechno udělala, hned jsem měla kolem sebe víc kamarádů, stejně společensky atraktivních. Chodila jsem s nimi po večírcích a klubech, tancovala, popíjela a užívala si svého mládí. Ale na to všechno prostě kapesné od rodičů nestačilo. Našla jsem si brigádu ve stánku, kde jsem dělala mléčné koktejly. Tak tak jsem to zvládala se školou. Peníze jsem nějaké měla, ale stejně mi to časem nestačilo.

Rozhodla jsem se odvážně vkročit mezi fotomodelky. Už od začátku jsem věděla, že určitě nebudu ta, která bude fotit reklamní výrobky nebo dokonce třeba oblečení do katalogů; už od začátku jsem věděla, že na nejlepší peníze si přijdu při focení aktů. A tak jsem se do toho pustila. Bylo to hrozně jednoduché. Tam se prosadí i holky, které nemají vysokou postavu nebo perfektní proporce, kterými musí disponovat normální modelky. V téhle branži se prostě preferují normální, civilní holky, a pak se hodně apeluje na tuhle notu a klienti to mají rádi. Už mají dost umělých těl a silikonů.

Focení aktů pro mě neznamenalo uměleckou fotografii, ale klasické soft-porno. Pózovala jsem v přírodě, na staveništi, na pohovce, na kulečníkovém stole – kde bylo potřeba a kde si to klienti přáli. Líbilo se mi vystavit prsa nebo svoji hladce vyholenou pipinku. Fotografovi jsem se evidentně líbila, protože byl vždycky trošku červený a marně se snažil zakrýt bouli na kalhotách. Vzala jsem na sebe boty na vysokých podpatcích a nádherné krajkové podvazky. Jediným dalším doplňkem byla třeba šňůra perel, hodně dlouhá. Obtáčela jsem si perly okolo bradavek, jezdila s nimi přes svůj poštěváček a vzrušovala se. Občas jsem rovnou dostala i nějakou pěknou pomůcku, jako byly Venušiny kuličky nebo lákavý vibrátor. Fotila jsem s těmi věcmi vraženými do pičky a musela dělat vzrušené grimasy. Pravda je, že bych se s tím klidně dokázala uspokojit a vzrušení nemusela předstírat, ale takové fotky by asi nebyly dost svůdné, spíš udýchané a plné zamračených obličejů.

Finančně se mi docela dařilo a moje agentka byla schopná mi shánět dost kšeftů. Hlavně mě chválila, že jsem úžasně přirozená a že je o mě velký zájem. Jednou mi dodala nabídku jedné velké německé agentury, prý bych měla možnost s fotkami proniknout do zahraničí. Prý se mám dostavit na casting a potom případně podepíšeme smlouvu a to všechno. Říkala jsem si, proč ne, stejně to bude práce stejná jako dosud. Německy jsem uměla dobře, protože pocházím z pohraničního města. Přišla jsem na casting a seděla na pohovce. Natáčeli si mě, ale na to jsem byla zvyklá. Byli nadšení mojí němčinou, tlumočnice vůbec nebyla potřeba. Já jsem vystřihovala odpovědi jak rodilá mluvčí, vtipkovala s nimi, snažila jsem se být zajímavá už od začátku. Když mě pak žádali, abych se pomalu svlékla, neměla jsem nejmenší problém. Proložila jsem to svůdnými pohyby a drobným striptýzem, flirtovala jsem s kameramanem a fotografem, špulila na ně prdelku a pak hezky dlouho pózovala s roztaženými stehny, aby si nacvakali asi tak milion snímků.

Pak se to ale zvrtlo. Najednou se otevřely dveře a dovnitř vešel velký černoch. Byl nahatý a měl už ztopořené péro, které mělo tak třicet čísel. Černoch přišel rovnou ke mně, začal po mně šmatat a pořád mi strkal svoji kládu k obličeji. Vyděšeně jsem se ptala, co to má jako znamenat, a teprve pak jsem se dozvěděla, že tohle má být regulérní porno-casting, tak ať se snažím, že zatím jsou se mnou velice spokojení. Tak tohle ne! řekla jsem si. Moje agentka mi nějak zapomněla říct, že bych měla točit porno pro Němce, a navíc s takovým černým bucharem. Buď zapomněla, nebo to udělala schválně… Černoch pořád dotíral, honil si ho přede mnou, takže jsem musela opravdu rozhodně zakročit a říct, že tohle jsme si nedomluvili. Začala jsem se oblékat. Všichni na mě koukali jako na pipku a já jsem si připadala opravdu trapně, ale přece nebudu dělat, co nechci.

Odešla jsem a svojí agentce udělala opravdu scénu. Vypadalo to, že je stejně překvapená jako já. Asi to nějak špatně pochopila, neuměla německy tak dobře jako já… Byl to trapas pro nás obě, takže jsem si myslela, že žádné peníze neuvidím. Ale Němci se kupodivu zachovali férově a zaplatili mi za ty fotky, které se moc povedli. Nikdy jsem nesklouzla ani k focení, ani k natáčení tvrdého porna, nejsem blázen. Do konce studia jsem si vydělávala pouze soft focením, podařilo se mi hezky ušetřit. Byla jsem nezávislá na rodičích a pak jsem měla dobrý základ na rozjetí vlastního života.

Sex po telefonu

	Lucka
	Jsem osmnáctiletá nevychovaná slečinka, která potřebuje náležitě zkrotit od dominantního samce, který ví, jak na to. Chci, aby mě tvoje výchova bolela, abys mě měl plně ve své moci a patřičně mě ztrestal, kdykoliv uznáš za vhodné. Na svého pána čekám na 909 606 666 a po vyzvání zadej tajný kód 27 Pošli mi SMS ve tvaru SEXCHAT LUCKA text zprávy... na číslo 9095535

Povídky ve stejné kategorii Mix

„Teda Žaneto, neříkej mi, že jste tam s těmi chlapy hráli pexeso,“ ptala se Sandra. Tušila, že do maringotky dnes odpoledne kamarádka zamířila od místního rybníka a nechala je s Markétou samotné u vody. Vrátila se celá začervenalá a značně roztržitá, s unylým obličejem. A její chůze tak trochu připomínala námořníka jdoucího po palubě lodi zmítané prudkými vlnami. Nějak jí nechtěly držet nohy u sebe. Ale byla spokojená a nemohla se dočkat, až se svěří Sandře. Protože se sice milovala potřetí v ži...

Kluci z naší party nás pozvali do parku, kde měli nataženou lajnu. To je takový ten pruh nad zemí, po kterém se chodí. Oni v tom byli fakt dobří, měli to natrénované, a já s Bárou jsme taky chtěly to umět tak dobře. Ten den se k naší partě připojil taky Martin, ten nejsvalnatější krasavec ze školy. Navíc byl krásně opálený, což perfektně ladilo k jeho modrým očím a světle modrému tričku. Mohla jsem na něm oči nechat a flirtovala jsem s ním. Byla jsem moc ráda, když mi dělal oporu právě on. Držel...

Někdy člověk musí přinášet různé oběti, život je prostě takový. To jsem si říkal, když jsem konečně sehnal novou práci. Práce to byla dost slušně placená a hlavně jsem věděl, že mě bude bavit, bylo to prostě štěstí. Jediným problémem bylo, že se nové místo nacházelo ve městě 200 kilometrů daleko. Dostal jsem pokoj na ubytovně, cože se nakonec ukázalo nebýt zas takovou tragédií. Jen co jsem se vybalil, šel jsem na obchůzku, abych zjistil, kde se co nachází. Budova byla pěkná, zmodernizovaná, žádn...