Erotické povídky

Mlíkárny

Alenka Pavlisová byla moje sousedka. Bydleli jsme na vesnici, ve střediskové obci, a pracovali v místním slušně velkém JZD. Společně jsme pak chodili domů a každou chvíli klábosili přes plot, takže jsme se viděli každý den aspoň několikrát. Taky jsem jí někdy pomáhal. Nejenže v JZD pracovala u krav, musela jim kydat a tahat těžké kbelíky, ale doma ji pak čekal ten kolotoč znovu, protože vlastnili statek, který byl dost rozlehlý. Bylo tam všechno, co na takovém statku bývá, chalupa, stodoly, stáje pro koně a pro dobytek a za domem oplocená pastvina. O barák, pozemky i zvířectvo bylo potřeba se neustále starat, každá ruka se hodila.

Alenčin manžel byl takový... No, nebyl příliš manuálně zručný, vystudoval díky konexím rodičů nějakou vysokou a jezdil do města pracovat do podniku, kde si dělal pod sebe. Myslím, že finančně na tom nebyli špatně, Alenka hlavně v létě zaměstnávala skoro třetinu mládeže, na stálo si nechávala několik důvěryhodných lidí, kteří makali od rána do večera. Já jsem občas taky pomáhal, kdykoliv jsem měl chvíli volnou, a dělal jsem to jenom proto, abych mohl s Alenkou být. Já jsem se do ní totiž zamiloval, nebo přesněji řečeno – totálně mě fascinovalo něco na ní.

Můžete si myslet, že to bylo kouzlo osobnosti, její neuvěřitelná životní síla nebo veselý smích. To taky, ale hlavně šlo o jednu věc, o její postavu. Nebyla to žádná muší váha, dneska by se asi řeklo, že to byla baculka nebo dokonce machna, ale já z ní nemohl nikdy spustit oči. Kypré boky, pěkně macatý zadek, hezky oblé paže a ramena. Ale úplně ze všeho nejlepší byly ty kozy, netroufám si odhadnout jejich velikost. Byly velikánské a hlavně žádné vylajdané psí uši. V jakémkoli oblečení by vynikla jejich velikost, i kdyby nosila vytahané svetry, ale Alenka si vždycky ráda oblékla nějakou pracovní blůzu, kterou schválně nedopnula a její dvojčata se z ní drala ven. Každou chvíli jsem se přistihl, jak zaostávám v práci a civím jí do výstřihu nebo na balóny rýsující se jí pod ručně pleteným svetrem. Tenkrát mě napadlo jedno slovo, o kterém si myslím, že celou věc dokonale vystihuje – mlíkárny.

Samozřejmě jsem se všelijak snažil získat si Alenčinu pozornost. Rozhodně si musela všimnout, jak jsem z jejích dudů celý paf, a někdy na mě šibalsky mrkala nebo se nakrucovala tak, až jí vážně málem prsa vypadla. Nebyla to žádná upejpavá ženská, ale nikdy mi nedovolila příliš. Když jsem s ní třeba svážel seno do stodoly, povalil jsem ji do sena a rukama jí mlíkárny pořádně prohnětl, až mi stál jako sloup a tlačil ji do stehna. Alenka se zasmála a odehnala mě. Při kroužkování slepic jsem ji třeba poplácal po zadku a rychle jí zajel mezi nohy, to ztuhla a tak se ně mě podívala... Já v tom viděl výzvu, ale nebyl jsem si jistý, tak jsem toho raději nechal. Takových možností bylo víc, vždycky jsem si sáhnul, aby si byla vědoma mé neustálé touhy.

Postupně se to stupňovalo. Večer doma jsem vždycky seděl na židli nebo ležel v posteli a ukájel se představami o jejích kozách. Sáhnul jsem jí na ně už několikrát, ale nikdy jsem necítil její bradavky... Určitě je musela mít tuhé jako špunty, při stavu vzrušení jí musely trčet hezky dopředu. Ó, mačkat tak ty balóny ne přes látku, ale hezky nahé, cítit jejich hebkost, olízat je kolem dokola! To jsem si říkal a pokaždé to skončilo pořádně mocným výstřikem.

Jednou jsem to už logicky nemohl vydržet a rozhodl se, že dosáhnu svého. Zazvonil jsem na Alenku a zeptal se, jestli můžu zajít na kafe nebo na panáčka. Říkala, že zrovna peče husu, ale ochotně mě pozvala dál, jestli prý nevadí, že se bude točit kolem plotny. To mi vůbec nevadilo, naopak jsem se těšil, že na ni budu moc zírat. Udělala mi pořádně silného turka, jak jsem to měl rád, a něco pořád šveholila. Její manžel byl zase někde pryč na dva dny, asi kvůli práci. Ptal jsem se jí, jestli jí náhodou nechybí chlap, ale nějak to zahrála do autu a neodpověděla.

Jak se tak motala okolo kuchyňské linky, vstal jsem a přiblížil se k ní. Položil jsem jí zase ruce na zadek a hladil ji směrem nahoru k těm mlíkárnám. Pořád říkala: Ale Bohoušku! nebo No tak, Bohoušku! Ale tentokrát jsem se nenechal odehnat a pořád jsem se k ní tisknul. Měla takový propínací svetr, a tak jsem jí ty knoflíčky odshora pomalu rozepínat. Nejdřív se nechala, ale když si uvědomila, co dělám, začala se vzpírat. Šeptal jsem jí do ucha, že chci vidět její kozy a trochu si s nima pohrát, nic víc, její manžel se to nedozví a žádná nevěra to nebude... Tím jsem ji uklidnil, dorozepnul a svlékl svetřík.

Měla pod ním podprsenku s košíčky velikosti asi cirkusových stanů. S ní jsem si taky hravě poradil a odhodil ji na kuchyňský stůl. Stála ke mně zády a klopila hlavu. Teď šeptala ona: Bohoušku, když já ti nemůžu odolat... To bylo moc dobře. Otočil jsem ji čelem k sobě a podíval se dolů na ta skvostná koziska. Okamžitě jsem z toho pohledu měl erekci. Byly to skvostné melouny s velkými růžovými dvorci a tmavorudými bradavkami, které vypadaly přesně tak, jak jsem si představoval. Pod mým dotekem ztuhly a postavily se vzhůru.

Začal jsem si s nimi hrát, sklonil jsem hlavu a olizoval je a okusoval. Na Alence bylo vidět, že se jí to moc líbí, ale určitě měla nějaké pochybnosti, protože to nijak nedávala najevo a ani mi nevyšla vstříc. Nasměroval jsem si ji ke stolu a řekl jí, aby se na něj posadila. Sám jsem si rozepnul kalhoty a vyndal z nich svého napruženého ptáka. Nechtěl jsem po ní nic, jen aby držela. A to ona zas ráda. Takže jsem se jí o čudlíky bradavek i o celé mlíkárny třel žaludem a moc mě to vzrušovalo. Uchopil jsem její velká těžká prsa a přitlačil je k sobě. Ptáka jsem vsunul mezi ně a začal hezky přirážet, jako kdybych normálně souložil.

Dělal jsem jí to takhle mezi kozy. Po chvíli položila své ruce na moje a tlačila ještě víc. Neklouzalo to mezi jejími prsy moc dobře, ale o to víc se mi stahovala předkožka a dráždění bylo intenzivnější. Blížil jsem se k vyvrcholení. Alenka mě začala tichounce, jakoby nesměle povzbuzovat. Udělal jsem se a podržel si péro v takové poloze, abych jí celé kozy postříkal semenem.

Alenka se potom na mě usmála a rychle odběhla ke dřezu, kde si svoje mlíkárny opláchla. Pak se oblékla, já jsem si kalhoty zase zapnul, dopil jsem si svoji kávu, normálně jsme si popovídali, rozloučili se a já šel domů.

Sex po telefonu

Veronika

Pro někoho je zakázané ovoce cestování, pro jiného nevěra a pro někoho já. Jsem pro většinu mužů zakázané ovoce, protože když jsem je už jednou měla v posteli, nemohli si to vynachválit a chtěli pořád a znova. Hledám tedy někoho, kdo má zkušenosti a ví co od sexu a hrátek chce. Miluju análek a svoji prdelku mám vždycky připravenou na pořádnou akci! Nenech mě dlouho nadrženou čekat a zavolej. Ozvi se mi na 909 467 666 a po vyzvání zadej tajný kód 52 Pošli mi SMS ve tvaru SEXCHAT VERONIKA text zprávy... na číslo 9095535

Povídky ve stejné kategorii Mix

Roman se jako každý víkend vydal do místního plaveckého bazénu. Miloval vodu a navíc to uvolňovalo jeho namáhané svaly. Už zbývala jen hodina a něco do zavíračky, takže spěchal, aby si to stihnul užít. V tom spěchu omylem vlezl do dámských šaten, ale vůbec si toho nevšimnul. V šatnách totiž vůbec nikdo nebyl, v tak pozdní hodinu býval někdy úplně sám i v bazéně. Rychle si ze sebe sundal oblečení a honem do sprch – rád se sprchoval horkou, protože ta mu pořádně rozpumpovala krev a studená v bazén...

Stála mezi regály hypermarketu, rozhlížela se jak divoké zvířátko, jestli ji někdo nepozoruje a plnou pusou žvýkala čokoládovou tyčinku. Včera skoro nejedla, nebylo co. Jen vypila trošku krabicového vína, které jí nabídli kolegové bezdomovci, aby s prázdným žaludkem usnula. Dnes už nevydržela a zajela autobusem na okraj města do nákupního centra, protože zde bylo narváno nakupujícími a byla větší šance se ztratit v davu, když si kradla jídlo. V první fázi měla štěstí, protože ji nechytil revizor...

Karel pečlivě spustil rolety ve svém pokoji, aby ho žádný ze sousedů nemohl šmírovat. Jeho byt měl totiž okna tak nízko nad linií chodníku, že zvědavci rádi chodili okolo, tetky se tam zastavovaly a čuměly mu do oken. Karel na to jednat neměl náladu, jednat se také chystal na svoji privátní chvilku. Posadil se do křesla v obýváku, před sebou na stolku už měl tubu hydratačního krému a balíček papírových utěrek. Uvelebil se, stáhnul kraťasy ke kolenům. Cítil se příjemně natěšený, i když pták mu ...